„Nemohu tomu uvěřit... To už se spolu nepůjdeme podívat na naše slony? To už nebudete vzpomínat na počátky Zoo Praha a na Babyho? To už mi nevěnujete další skvělou knihu? Sbohem, vážený a milý pane profesore...,“ uvedl dnes v reakci na smutnou zprávu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Neúnavný návštěvník Zoo Praha

Pražskou zoo pan profesor pravidelně navštěvoval už od dětství, jak připomněl například v knižních rozhovorech s Martinou Riebauerovou: „O prázdninách v roce 1936 jsme se přestěhovali do pražských Holešovic. A jedna z našich prvních procházek vedla do zoologické zahrady. Od té doby jsem byl jejím neúnavným návštěvníkem, zpočátku o nedělích s rodiči, od nějakých devíti desíti let sám i ve všedních dnech. Podnikal jsem kouzelné výpravy z Holešovic přes Stromovku, Trojský ostrov a přívozem na prámu do staré, vesnické Troje. Víte, že jsem starší než zoologická zahrada? Pamatuju všechny slony. Vydrželo mi to až do stáří, a protože mám dlouhá léta úzké vztahy s vynikajícími pracovníky zahrady, stal jsem se kmotrem řady pražských slonů. Jako kluk jsem znal i toho úplně prvního. Pocházel ze Srí Lanky a do pražské zoo se dostal v roce 1933. Jmenoval se Baby.“ (Osm múz mého života, Vyšehrad 2016.)

Pan profesor a jeho milovaní sloni

„Ke slonům chodím vždy strašně rád, chodil jsem za nimi do pražské zoo hned od počátku. Dokonce i za války, kdy obecně nebyl dostatek jídla, jsem nosil slonům nějaké dobroty. Alespoň tvrdý chleba jsem pro ně vždy ušetřil,“ zavzpomínal v roce 2015 profesor Koutecký také na oslavě druhých narozenin slonice Sity, která přišla na svět jako historicky první slůně narozené v Zoo Praha.

Sitina matka Donna přicestovala do Prahy ze zoologické zahrady v Rotterdamu už březí a pan profesor tehdy na oslavě přiznal, že se velmi těší i na první „stoprocentní“ pražské sloní mládě – v té době už slonice Janita očekávala Maxmiliána (Maxe): „Březost slonů je sice hodně dlouhá, ale už teď se nemůžu dočkat, až se na slůně přijdu podívat.“ Profesor Koutecký si pak samozřejmě nenechal ujít ani druhé „stoprocentně“ pražské slůně, které jako jeho kmotr pokřtil jménem Rudolf (Rudi).

Operace gorilího mláděte

V roce 2016 na oslavě 50. výročí příchodu slonice Gulab do Zoo Praha profesor Koutecký zavzpomínal na další důležitý okamžik, který ho se zoo propojil: „Takový ten můj intimní, nejužší vztah se zahradou, který se pak velice rozvinul, až do té cti být patronem mých milovaných slonů, začal, když zoologická zahrada koupila dvě gorilí mláďata, původem z Kamerunu, Gáju a Goldu, a u Goldy měli podezření na nádor. Takže mě pozvali do zoologické zahrady, kde jsem ji vyšetřil. A ujišťuji vás, že gorilí mládě se dalo vyšetřit daleko lépe než malý člověk... Dokonce mám fotografii, jak mě obě malá gorilí mláďata objímají.“

„Gorilku jsem pak odoperoval na klinice se vší parádou, ale věděl jsem už, že nebudu operovat nádor, protože na rentgenovém snímku, který jsem si nechal předtím udělat, jsem zjistil, že to byl zástřel. Takže výkon to byl relativně jednoduchý, vyndal jsem opouzdřenou kulku. No a tak vznikly, řekl bych až velmi důvěrné vztahy, když jsem se mohl seznámit s pracovníky zoologické zahrady,“ svěřil se profesor Josef Koutecký během jedné ze svých posledních návštěv pražské zoo.