Štěpán Šír se se narodil 8. září 1930 v Libni. V roce 1952 odmaturoval na libeňském gymnáziu, a protože jej přitahovala příroda, přihlásil se na Přírodovědeckou fakultu UK. Tam však pobyl jen krátce. Onemocněl mu otec a v roce 1954 musel studium přerušit. Nastoupil do pražské zoo jako pomocný ošetřovatel a rozhodl se, že ve studiu bude pokračovat dálkově. Pro dálkové studium byla tehdy nutná tříletá praxe a tak Štěpán Šír už v zoologické zahradě zůstal a pomalu postupoval po hodnostním žebříčku. Povýšil na ošetřovatele, posléze na vrchního ošetřovatele, inspektora a v roce 1965, kdy se mu podařilo dokončit fakultu, se stal zoologem.

Do roku 1995, kdy odešel do důchodu, vystřídal Štěpán Šír v zahradě skoro všechny rajóny a pracoviště – od plazů, přes ptáky až po kopytníky. Osud mu dopřál prožít v zahradě legendární bohatýrské doby. Se svými kolegy ptakomilci podnikal spanilé jízdy a loupeživé výpravy do maďarské pusty a dunajské delty. Jejich výsledkem byly nejen zážitky a spousty snímků, ale také nasezená vajíčka stepních a mokřadních druhů ptáků. Vajíčka se pak dolíhla a zahrada se mohla pochlubit skvělými odchovy opeřenců. Dnes už je něco takového nemyslitelné, jenže tenkrát byla situace úplně jiná než dnes. Odebrání několika vajíček z hnízd žádný druh neohrozilo. Naopak se podařilo získat spoustu nových biologických poznatků, ať už z líhnutí nebo růstu mláďat, jak ostatně dokládají odborné články pracovníků zoo z té doby.

Do historie pražské zoologické zahrady se Štěpán nesmazatelně zapsal transportem dvou slonů z tehdejšího Cejlonu v roce 1971. Zahrada dostala slony darem od cejlonské premiérky Sirimavo Bandaranaikové a chobotnatci se Štěpánem Šírem putovali zámořskou lodí kolem celé Afriky. Nezapomenutelný je jeho výrok líčící trampoty s mořskou nemocí – „slonům bylo blbě, mně ještě hůř“.

Skautský duch Štěpána Šíra umocněný zatvrzelostí znamení Panny a svérázným smyslem pro humor charakterizují celý jeho život. Pro něj neexistoval problém, který by se nepokusil nějakým způsobem vyřešit, záhada, které by se nepokusil přijít na kloub.  

Když zoologická zahrada dostala z příkazu tehdejšího Národního výboru hl. m. Prahy první počítač ICL, bylo z toho v zahradě velké pozdvižení. Ekonomický útvar a další oddělení „ďáblův vynález“ s díky odmítli a tak nakonec počítač skončil na dokumentačním oddělení, kde jsme se na něm začali učit. Jedním z prvních zájemců byl právě Štěpán. I když jeho počítačová gramotnost vycházela z role samouka a metod pokusu a omylu, záhy se dostal na standardní úroveň dovedností a na rozdíl od svých vrstevníků, kteří počítač dodnes obcházejí s respektem velkým obloukem, dokázal držet krok s dobou.

Se Štěpánem Šírem je neodmyslitelně spjata také pedagogická činnost a úsilí o vznik učebního oboru ošetřovatel, později chovatel exotické zvěře. Počátky sahají už do roku 1959, kdy se otevřel obor chovatel a pěstitel cizokrajné zvěře a dálkové studium – tzv. závodní škola práce pro zaměstnance. V roce 1974 požádal tehdejší ředitel zoo Štěpána Šíra, aby pomohl koncipovat a na ministerstvu školství prosadit zřízení oboru chovatel cizokrajných zvířat s maturitou. Šlo o to, aby povolání ošetřovatele nebylo nadále posuzováno jen jako pomocná síla, ale bylo uznáno zaměstnání vyžadující penzum odborných vědomostí. Obor byl otevřen v roce 1976 a Štěpán Šír na něm zpočátku vyučoval odborné předměty jako chovatelství, krmivářství, biologii i základy veterinární péče. Později se soustředil pouze na chovatelství, vydržel učit neuvěřitelných 32 let, tedy až do roku 2008.

S využitím textu dr. Evžena Kůse (časopis Tamtamy 1/2011)