Zoo Praha v sobotu otevře Rákosův pavilon

Expozice Nížinný les Nové Guineje má rozlohu 121 m2 a výšku až sedm metrů. Představí typické obyvatele původního tropického lesa Papuy Nové Guiney. Kromě kakadua palmového (na snímku) jsou to i další papoušci – charmosin Stellin nebo loríček zlatouchý. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pavilon nebude unikátní jen skladbou ptačích obyvatel, nýbrž také svou podobou. Ptáky totiž představí v kontextu jejich domovských krajin. Nová stavba nese jméno Stanislava Rákose, mecenáše, celoživotního chovatele ptactva a příznivce pražské zoo, který na výstavbu pavilonu přispěl velkorysou částkou 10 milionů korun.

„Pražská zoo patří mezi nejlepší zoologické zahrady na světě a nyní se může chlubit dalším unikátem. Nejen krásným novým pavilonem, ale především jeho vzácnými ptačími obyvateli. Chci tedy poděkovat mecenášovi panu Rákosovi, panu řediteli Bobkovi a také všem zaměstnancům, kteří svou práci dělají dobře a díky kterým se mohl tento projekt zrealizovat,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).

Přípravy na výstavbu nejnovějšího pavilonu začaly v den, kdy se Stanislav Rákos před lety setkal s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem.

„Tento nadšený chovatel exotického ptactva se krátce před smrtí rozhodl odkázat podstatnou část svého majetku Zoo Praha. Když jsme si povídali o tom, jak bychom nabyté prostředky mohli využít, zmínil jsem i jednu z našich úvah: vybudovat na místě stísněných voliér z počátku 30. let zbrusu nový pavilon určený zejména pro papoušky,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Pana Rákose tato idea nadchla do té míry, že mi ještě během naší schůzky položil otázku, jakou částku bychom pro tento účel asi potřebovali – a vzápětí nám ji poukázal.“

Rákosův pavilon představuje papoušky v prostředí, které rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou téměř dokonale odpovídá lokalitám, kde žijí v přírodě. Návštěvník se tak při procházce pavilonem cítí jako na malé cestě kolem světa, která mu umožní nahlédnout do vzdálených míst, počínaje Novým Zélandem a Ohňovou zemí konče. Toto pojetí je především dílem kurátora chovu ptáků Antonína Vaidla.

„Ani džungle na různých kontinentech a ostrovech nevypadá stejně, navíc papoušci zdaleka nežijí jen v tropickém prostředí. To byl náš záměr – ukázat návštěvníkům, jak žijí papoušci v přirozeném prostředí,“ popsal Vaidl. „Neměli jsme možnost se poučit v jiné zoologické zahradě, protože nikde nenajdeme stavbu s podobným záměrem pro papoušky, proto jsme pracovali s osobními zkušenostmi v chovu a z pozorování papoušků v přírodě.“

Druhy, které chová Zoo Praha jako jediná zoo v ČR
ara Learův, tricha orlí, mada modrotemenný, papoušek patagonský chilský, kogna dlouhozobý, amazoňan modrobradý, lori černý, korunáč šedomodrý, holub podkovní, holub pestrý, pita kápovitá, špaček holohlavý, kardinál rudokápovitý, tinama tataupa

Druhy, které chová Zoo Praha jako jediná zoo v Evropě
loríček zlatouchý, holub černobronzový, kystráček indonéský, holub šedobřichý

Video ve vysoké kvalitě ke stažení zde.

Program výroční slavnosti zde.

Foto 1: Zoo Praha v rámci oslav svých „narozenin“ slavnostně otevřela dlouho očekávaný Rákosův pavilon, a to za účasti řady významných hostů. Zleva: herec Hynek Čermák, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, baletní mistr Jiří Bubeníček, herečka Klára Trojanová, manželka mecenáše Stanislava Rákose Ludmila Rákosová a primátor hl. m. Prahy Zdeněk hřib. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Foto 2: Herec Hynek Čermák v Rákosově pavilonu obdivoval nejen to, jak je pavilon vymyšlený a postavený, ale také aru hyacintového, který má podle něj peří v barvě očí jeho ženy. Tereza Mrhálková, Zoo Praha.

Foto 3: Hlavním tahákem Rákosova pavilonu je ara kobaltový (Learův). Tento druh byl ještě v polovině 20. století považován za druh v přírodě vyhynulý.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.