Zoo Praha se podařil další odchov dikobraza palawanského

Lucie Dosedělová  |  26. 01. 2021


Odchov těchto velkých hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla Zoo Praha v Evropě jedinou zoo, která se mohla z mláďat dikobraza palawanského pravidelně radovat. Teď se chovatelé starají v zázemí již o deváté mládě v řadě. Jde o jediného dikobraza, který je IUCN označen jako ohrožený druh a jeho populace v jihovýchodní Asii rychle klesá – což se týká dikobrazů obecně.


Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Dikobraz palawanský nebo také filipínský žije pouze na ostrovech Palawan a Busuanga. Původně byl ohrožen hlavně lovem a kácením lesa. Novou hrozbou se pro něj stala tradiční čínská medicína.

„Byznys s dikobrazy se rozjel do vysokých obrátek a reálně začíná hrozit, že početnost některých druhů se ocitne na prudce sestupné křivce,“ popisuje nebezpečí pro dikobrazy ve volné přírodě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Ochranáři hovoří o dikobrazech – vzhledem k jejich ohrožení – jako o nových luskounech. Jestliže důvodem k obchodu s luskouny je jejich maso a především šupiny, pak v případě dikobrazů jde o maso, ostny – a zejména bezoár. Ten vzniká u dikobrazů hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků potravy v trávicím traktu. A v Asii je velmi cennou komoditou.“

Ne každý dikobraz v sobě ovšem bezoár má, odhadem jde o každé desáté zvíře.

„Asi nemusím zdůrazňovat, že žádné léčivé účinky bezoáru nebyly prokázány a že jde o sázku na lidskou pověrčivost, či rovnou o zneužívání těžké situace nemocných. A s tím vším je samozřejmě spojen výnosný byznys,“ uvádí ředitel Miroslav Bobek a dodává, že je nutné se zasadit o účinnou ochranu dikobrazů a o eliminaci obchodu s těmito živočišnými produkty. Zoo Praha spolufinancovala Pangolarium v Laosu a obdobné zařízení podporuje také v Indonésii. Tato záchranná stanice, na jejímž vybudování spolupracuje pražská zoo s organizací Yayasan Peduli Kelestarian Satwa Liar, bude sloužit nejen luskounům, ale i dalším druhům savců, jako jsou právě dikobrazi.

První mládě dikobraza palawanského se podařilo Zoo Praha odchovat hned po příchodu těchto zvířat do zahrady, tedy v roce 2016.

„Odchov tohoto druhu je velmi vzácný, i když bychom to u dikobraza nepředpokládali. Ještě v roce 2019 jsme dikobrazy palawanské pravidelně množili v Evropě pouze u nás,“ hovoří o odchovu kurátor savců Pavel Brandl. „Až posledních 12 měsíců bylo neobyčejně úspěšných, kromě nás dikobrazy palawanské aktuálně rozmnožily další dvě evropské zoologické zahrady. V obou zahradách ale rodiče pocházejí právě od nás z Prahy.“

Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení však dovedou bleskově reagovat a zanechat nepříteli bolestivé rány.  Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha


Silné čelisti vybavené krátkými, dlaždicovitými „stoličkami“ slouží dracénám jako louskáček. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Napůl vodní, napůl stromové, částečně zelené, ale také oranžové; především však unikátně šnekožravé. Takové jsou dracény krokodýlovité, jejichž chov v Zoo Praha získal mladou krev. Pět bezmála ročních ještěrů...

Klisna koně Převalského Gruhne a její dvoudenní hříbě na pražských Dívčích hradech. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Chov koní Převalského Zoo Praha zažívá nebývalý babyboom. Dnes se narodilo už třetí dubnové hříbě na pražských Dívčích hradech. Další hříbě dnes přišlo na svět také v chovné a aklimatizační stanici pro koně...