Uchovejte si vstupenku z výstavy Roelandt Savery a získejte slevu do Zoo Praha a naopak!
Zoologická zahrada hl. m. Prahy se stala partnerem výstavy, která právě probíhá ve Schwarzenberském paláci. Díky tomu vám může nabídnout malý dárek: každý návštěvník Schwarzenberského paláce má nárok na 10% slevu ze vstupného do pražské zoo při předložení vstupenky z výstavy Roelandt Savery.
To samé pak platí i naopak - při předložení vstupenky ze zoo mohou návštěvníci uplatnit nárok na 10% slevu ze vstupného na výstavu.
Výhoda platí POUZE do dubna 2011. Neváhejte a zpříjemněte si nadcházející dny dvojí návštěvou!
Více informací najdete zde.
Roelandt Savery, Dva koně s podkoními, Kortrijk, Broelmuseum
Roelandt Savery
Jedním z nejoriginálnějších malířů, jenž pracoval v Praze pro císaře Rudolfa II., byl Roelandt Savery (1576–1639), pocházející z Kortrijku (na území dnešní Belgie). Rudolf II. ho v roce 1603 povolal z Amsterdamu do svých služeb, aby šířil malířský styl Pietera I. Bruegela, císařova oblíbeného mistra. Savery dovedl Bruegela, jednoho z nejslavnějších vlámských mistrů, napodobit tak obratně, že jeho kresby byly ještě donedávna pokládány za autentické výtvory Pietera Bruegela. Teprve na počátku 70. let 20. století odborníci celou skupinu kreseb, jež jejich tvůrce opatřoval nápisem sdělujícím, že byly nakresleny podle skutečnosti „naer het leven“, odepsali z díla Bruegelova a připsali právě Saverymu. Zcela klíčovým dílem při identifikaci autora těchto kreseb byla zdánlivě nenápadná kresba Na Kampě pod Karlovým mostem (1603–1604), která se nachází v Národní galerii v Praze. Na fakt, že tyto kresby nevytvořil Bruegel, ale Savery, přišli současně dva specialisté. Nemohli se domluvit, kdo důležitý objev učinil jako první, a jejich spor nakonec skončil u soudu. „Causa Bruegel – Savery“ se pak projednávala v mnoha odborných časopisech a přerostla v mezinárodní aféru.
Savery se s pražským prostředím rychle sžil a dovedl obratně využít všeho, co mu tehdy kvetoucí a prosperující evropská metropole mohla nabídnout. V první řadě zde nakreslil několik desítek unikátních zobrazení Prahy – zaujala ho nejrůznější zákoutí, polorozpadlé dvory, ale také celkové pohledy na Prahu. Nešlo mu ale jen o topograficky správné zachycení reality, do svých kreseb vždy promítal vlastní osobitý pohled a bohatou fantazii. Pro císaře vytvářel také scény ze života prostého lidu (maloval např. pijáky piva), romantické lesní scenérie malované v okolních lesích a pochopitelně lovecké výjevy, které v dvorském prostředí patřily k nejžádanějším. Savery maloval zvířata z pověstných císařových zvěřinců, voliér a sbírek přírodnin – Savery např. zachytil nejrůznější papoušky, z Indonésie dovezené kasuáry či dokonce vzácného blbouna nejapného, nemotorného ptáka, jenž byl záhy vyhuben. V Praze strávil Savery přibližně deset let. Po smrti císaře Rudolfa II. pracoval ještě krátce pro císaře Matyáše, poté se vrátil do Nizozemí, v roce 1618 se usídlil v Utrechtu. Zde nadále čerpal ze svého někdejšího postavení císařského malíře, dodával obrazy nejrůznějším evropským panovníkům (např. králi Anglie, Skotska a Irska, Karlovi I.) i členům vysoké aristokracie; záhy patřil k nejlépe placeným malířům ve městě. Se svou slávou i nabytým jměním, jakož i se svým osobním životem, však naložit neuměl. Dle dobových zpráv žil malíř podivínsky, nikdy se neoženil a o veškerý majetek přišel. Jak nám sděluje text básně, jež doprovází jeho podobiznu, Savery nebyl koncem života při smyslech – „příroda mu vzala život odebráním rozumu“.
