Dva dřevěné Gočárovy domky jsou nejstaršími dochovanými stavbami, které reprezentují ryze český (resp. československý) architektonický styl označovaný mnoha názvy - národní styl, národní dekorativismus, styl Legiobanky, české art deco, obloučkový kubismus, rondokubismus, třetí kubistický styl -, z nichž asi nejvýstižnější je národní dekorativismus. Dekorativní pojetí domků, asociující perníkovou chaloupku, vychází z prvků západoslovanského folkloru. Tento styl ostatně vznikal současně s československým státem a měl podtrhovat československou svébytnost. Jistě nikoli náhodou se první kamennou stavbou národního dekorativismu stala Banka československých legií.

Gočárovy domky nyní (foto Tomáš Adamec)

Oba domky, které se nacházejí v Zoo Praha, navrhl v letech 1919 až 1920 architekt Josef Gočár pro správu Státního občanského letiště ve Kbelích. Jeden z nich tam sloužil jako domek dílovedoucího a skladiště, druhý jako hostinec, tedy vlastně příletová a odletová hala o kapacitě několika desítek míst. Mezi nimi byla ještě třetí stavba s plochou střechou, jež sloužila správci letiště; její stopy však nenávratně zavál čas. (S vědomím těchto souvislostí je snadné se při pohledu na zrekonstruované domky nechat unést fantazií a představit si kbelské letiště ve 20. či 30. letech, kde v hostinci vyzdobeném ornamenty čekají pánové v tmavých převlečnících a dámy v norkových kožiších na to, až po kovovém žebříku nastoupí do hranatého Fokkera se třemi hvězdicovými motory a vydají se na dobrodružný let do Paříže…)

Na letišti ve Kbelích, jež se mezitím změnilo na letiště vojenské, zůstaly domky až do 70. let, kdy měly být zdemolovány. Naštěstí je zachránil tehdejší ředitel Zoo Praha prof. Zdeněk Veselovský, který je nechal přemístit do Troje. V areálu zoo byly nejprve jen rozložené uskladněny, ale posléze začaly sloužit pro nejrůznější účely: v jednom z nich bydlel zahradník, ve druhém bylo např. vzdělávací centrum (ano, svého času jsem se v něm také vzdělával) anebo i společné pracoviště Zoo Praha a Československé akademie věd. V této době oba domky také dostaly tmavohnědý luxolový nátěr.

Různorodému využívání „Gočárů“ učinila přítrž povodeň v roce 2002. Od té doby chátraly a až loni na jaře jsme díky prostředkům z Evropského fondu pro regionální rozvoj mohli začít s jejich rekonstrukcí. Třebaže se z nich zachovalo jen pramálo původních částí, jsou na novém místě, zcela mimo záplavovou zónu, znovu postaveny s využitím původních technologií a přesně podle Gočárových plánů. Těm odpovídá i nynější barevnost, která budí až překvapivou pozornost.

Poté, co byly Gočárovy domky zkolaudovány, započneme s vybavováním jejich interiérů. V někdejším hostinci bude znovu restaurační zařízení; očekáváme však, že budoucí provozovatel využije alespoň jeden z nespočtu příběhů, které Zoo Praha nabízí, k tomu, aby tento prostor využil skutečně originálně. Ve druhém domku vybudujeme v přízemí galerijní prostor, který bude zprvu zcela jistě věnován 80. výročí Zoo Praha, a reprezentativní prodejní koutek našich knih i dalších hodnotnějších suvenýrů. V patře tohoto domku pak bude laboratoř pro děti, které chodí do našich zoologických kroužků.

Do nové etapy své existence by Gočárovy domky měly vstoupit při slavnostním zahájení sezóny v sobotu 26. března tohoto roku.

Miroslav Bobek, 4. února 2011