Smrk Brewerův

(Picea breweriana)

Původ a rozšíření:
Původní výskyt je jen v nevelké oblasti pohoří Siskiyou na severu Kalifornie, USA.

Popis:
Dorůstá výšky až 40 m, koruna pravidelná, kónická s velmi charakteristickou „záclonovitou“ texturou způsobenou tím, že z hlavních, přeslenitě uspořádaných větví, vyrůstají zplihlé, měkké větve, některé až 2,5 m dlouhé. Borka je hnědošedá, rozpukaná. Větévky červenohnědé.
Jehlice - odstávají od větévek prakticky ve všech směrech, jsou lesklé tmavě zelené 1,5-3,5 cm dlouhé s namodralými pruhy vespod. Samčí šištice vyrůstají na loňských větvičkách, samičí na koncích letorostů. Šišky úzké až 12 cm dlouhé, nafialovělé, po dozrání žlutohnědé. Dozrávají v září, říjnu.

Zajímavost:
Druh byl objeven a popsán kolem roku 1863 kalifornským botanikem W.H.Brewerem. Do Evropy byl zaslán první stromek roku 1897 do botanické zahrady v Kew, Anglie. Tento stromek začal v roce 1920 plodit.

Pěstování:
Ideální je slunné stanoviště s dostatečnou vzdušnou vlhkostí, normální zahradní půda. V našich podmínkách zcela mrazuvzdorný. Díky svému zvláštnímu převisajícímu charakteru patří mezi velmi zajímavé smrky. Vhodný jako solitéra do parků či přiměřeně velkých zahrad.