Borovice Heldreichova

(Pinus heldreichii)

Původ a rozšíření:
Jižní část Apeninského a Balkánského poloostrova (jih Itálie, Albánie, Černá hora, sever Řecka, jihozápad Bulharska a Srbska, Makedonie).

Popis:
Stálezelený jehličnan, dorůstá 15-20 m. Koruna je kompaktní, hustá, kuželovitá, ve stáří se zaobluje a nabývá vejčitého tvaru. Roste pomalu. Větve vyrůstají v přeslenech kolem kmene a směřují vzhůru (výrazněji u mladých stromů). Letorosty ojíněné, šedavé, ve druhém roce hnědnou. Borka je popelavě šedá, velmi tlustá, rozpukává do velkých mozaikovitých plošek. V puklinách a po odloupnutí se objevuje žlutavý tón. Pupeny jsou poměrně velké (15 mm), světle hnědé, bez pryskyřice.
Jehlice - uspořádány ve svazečcích po dvou, jsou tuhé, zelené, ostré, 6-11 cm dlouhé. Jsou výrazně nahloučené na koncích větví. Samčí šištice jsou světle žluté, většinou ve svazečcích. Samičí šišky na krátkých stopkách, po dvou (až čtyřech) ve svazku. Zpočátku jsou fialové modré, zralé žlutohnědé. Dozrávají druhým až třetím rokem. Asi 7-9 cm dlouhé.

Zajímavost:
Odolný druh rostoucí v horách, na skalách. V nepříznivých podmínkách – např. na lavinových svazích - roste ve formě keře. V Srbsku zákonem chráněný druh. Dřevo má hezké tmavé červenohnědé jádro. V Bulharsku se používalo k výrobě kádí a sudů.

Pěstování:
Osluněné stanoviště, nenáročná. Suchá, živinově chudá stanoviště, dává přednost vápenatým půdám (roste přímo na vápencových skalách). Vzhledem k zajímavému tvaru zahradnicky oblíbená. Menší velikost a pomalý růst umožňuje její výsadbu i do menších zahrad.