Smrk pichlavý

(Picea pungens)

Původ a rozšíření:
Jihozápad USA.

Popis:
Stálezelený jehličnan s průběžným kmenem, špičatým vrcholem a korunou ve tvaru širokého kužele. Poměrně rychle roste, u nás do 30m, ve své domovině dosahuje až 50m. Kmen může mít v průměru až 150 cm. Borka brázditá, šedohnědá. Větévky silné, žlutohnědé, někdy až do oranžova.
Jehlice - tuhé, pichlavé, uspořádané kolem dokola větviček, odstávají od nich v pravém úhlu. Zbarvené tmavě zeleně až do modrozelena. Samčí žlutavé květy vyrůstají v úžlabí jehlic na loňských větévkách, karmínové samičí šištice vyrůstají na kocích letorostů.
Šišky - podlouhlé 5-10 cm, nejprve zelené, zralé pískově béžové. Zůstávají na stromech do dalšího roku.

Zajímavost:
Jehlice smrku pichlavého jsou ryté silnou voskovou vrstvou. To ho činí odolným vůči nepříznivým klimatickým podmínkám, včetně znečištění ovzduší. V Evropě byl proto vysazován do lesů na místa, kde smrk ztepilý (náš domácí druh) trpí exhalacemi. Vosková vrstva na jehlicích také způsobuje typické zabarvení do chladně tmavě zelené až modrozelené.

Pěstování:
Původem se jedná o dřevinu rostoucí vysoko v horách (2000-3000 m.n.m.), nicméně k podmínkám pěstování je velmi přizpůsobivý. Snáší suché i vlhké půdy, je odolný i ke znečištění ovzduší. Je-li pěstován pro okrasné účely, měl by být vysazen na slunné stanoviště, v zastínění prosychá. Pěstuje se mnoho kultivarů smrku pichlavého, které se vzájemně liší tvarem koruny, uspořádáním větví či barvou jehlic. Smrk pichlavý a jeho podoby patří patrně k nejrozšířenějším zahradnicky pěstovaným dřevinám.

Smrk pichlavý ´Glauca´

(Picea pungens´Glauca´)

Původ a rozšíření:
Kultivar – od původního druhu se odlišuje pouze sivým / modrobílým zbarvením. Anglická literatura (především americká) označuje tento taxon jako přirozenou přírodní formu smrku pichlavého Picea pungens f.glauca. Areál rozšíření se shoduje s původním druhem, tedy jihozápad USA. Je uváděno, že světleji vybarvené stromy se vyskytují častěji v jižní části této oblasti – v horách jižního Colorada, severní Arizony a severního Nového Mexika.

Pěstování:
Sivé okrasné kultivary by měly být vysazovány na slunná stanoviště, v zastínění prosychají a sivé vybarvení tmavne. Smrk pichlavý ´Glauca´se množí vegetativně nebo také výběrem světlých semenáčků z výsevů. Semenáče si v dospělosti zachovávají pravidelný tvar, zatímco roubovanci mají někdy tendenci k nepravidelnému řídkému větvení a stávají se poněkud nevzhlednými.