(Tsuga canadensis)

Původ a rozšíření:
Jihovýchodní Kanada, východní USA. První semena jedlovce kanadského byla do Evropy dovezena již v roce 1736. Větší pozornosti a rozšíření do mnoha zahrad a parků se však dočkal až v 19. století.

Popis:
Stálezelený jehličnatý strom s kuželovitou korunou, odstávajícími a na koncích převislými větvemi. Větve vyrůstají z kmene nepravidelně. Dorůstá výšky kolem 20-30 m. Borka na mladých stromech šupinovitá, šedá, u starších stromů hluboce rozbrázděná. Na čerstvém řezu se objevují nafialovělé pruhy. Pupeny malé, vejčité, světle hnědé. Jehličky téměř pravidelně dvouřadě uspořádané, 0,8-2 cm dlouhé, zploštělé, k větvičce přisedají krátkou stopkou. Na vrchní straně leskle tmavozelené, na rubu 2 bělavé pruhy. Na větvičce sem tam bývá jehlice otočená rubem nahoru. Květy nevýrazné, samčí velmi malé, kulaté, žlutozelené na spodní straně větviček. Samičí šištice na koncích větévek, malé 1,5-2,5 cm, světle hnědé, nerozpadavé. Dozrávají prvním rokem, otevírají se na stromě a po vypadání semen zůstávají na větvích po několik dalších let.

Pěstování:
Vyžaduje kyselou půdní reakci, vlhké propustné půdy. Velice dobře snáší zastínění. Větrná stanoviště a sucho mu nesvědčí. Roste velmi pomalu. Nevhodný do městského prostředí.
V domovině lesnická dřevina, u nás pěstován pro okrasné účely.