VĚČNÉ STŘETY S LIDMI
Dospělí hroši nemají ve svém prostředí takřka žádné nepřátele. Dokonce i mohutní krokodýli se jim raději klidí z cesty a lvi je loví jen zcela výjimečně. Opravdu nebezpeční pro ně mohou být pouze vlastní soukmenovci… a lidé.
NEBEZPEČNÍ SOUSEDI
Hroši v Africe každoročně zaviní smrt více lidí než lvi, sloni a buvoli dohromady. Při pocitu ohrožení totiž neváhají zaútočit – a obrannou reakci vyvolá i přílišná blízkost loďky s rybáři nebo nechtěné odříznutí únikové cesty ze souše do vody.
Lidé hrochům nezůstávají nic dlužni. Rybáři, kteří jsou jimi ohrožováni nejvíce, je pro pocit bezpečí často zabíjejí, kdykoliv se jim
CENĚNÉ ZUBY
Předměty vyrobené z hroších zubů jsou téměř k nerozeznání od slonovinových. Protože hroši nejsou tak důsledně chráněni jako sloni, staly se jejich zuby žádaným zbožím. Jen z Ugandy se za rok 2002 nelegálně vyvezlo 5 tun hroších zubů, což znamená 2 000 zabitých hrochů (více než čtvrtinu místní populace).
CHUŤ NA MASO
V zemích s občanskými nepokoji hrochy ohrožuje rozsáhlý lov pro maso. Střelné zbraně je umožňují zabíjet hromadně a dohled nad dodržováním zákonů je téměř nulový. Jen v Demokratickém Kongu bylo za osm let válek vybito 95 % všech hrochů.
POTŘEBA OCHRANY
Dříve hroši obývali příhodné oblasti po celé Africe jižně od Sahary. Z mnoha však zmizeli, jejich areál je dnes rozdrobený a ve více než polovině zemí jich ubývá. V prostředí přitom hrají nezastupitelnou úlohu a jejich ochrana ovlivňuje podobu celého společenstva.
SPORY O ŽIVOTNÍ PROSTOR
Největší hrozbou je pro hrochy šířící se zemědělství. Kvůli zakládání polí a zahrad v místech, kam se chodili pást, přicházejí o přirozený životní prostor. Výsledkem je větší počet střetů s lidmi, které mohou pro obě strany skončit nešťastně.
HROŠI MEZI POLI
V lidnatých oblastech se hroši téměř nevyhnou tomu, aby při nočních výpravách za pastvou neprošli přes některé z polí. Při tom podupou a zničí část úrody, na rýži či kukuřici si i rádi pochutnají. Místní je proto nemají v lásce a pronásledují je.