Údolí slonů

SLONI V OHROŽENÍ

Počet slonů v Asii již po staletí klesá a jejich areál je rozdrobený. Aby nevyhynuli, je nutná mezinárodní spolupráce při jejich ochraně a při propojování oblastí, kde mohou žít.

SETRVALE NA ÚSTUPU

Před 4 000 lety žili asijští sloni v rozlehlé oblasti od dnešního Íránu až po pobřeží Žlutého moře. V 94 % areálu však byli vyhubeni a dnes obývají ostrůvkovitě pouze jih a jihovýchod kontinentu. Právě rozdrobení areálu a následná izolace populací je pro druh jednou z největších hrozeb.

HLAVNÍ ÚTOČIŠTĚ

Hlavními útočišti divokých slonů jsou dnes Indie a Srí Lanka – více než polovina jejich světové populace žije právě zde. Srí Lanka je dokonce zemí s největší hustotou sloního osídlení v Asii. U místních se sloni těší velké úctě, takže i v zapadlých vesničkách lidé obvykle přijímají ochranářské cíle za své.

NÁRODNÍ PARKY NESTAČÍ

Přísně střežené národní parky v lidnaté Asii nejsou − a nemohou být − dost velké, aby uspokojily všechny potřeby slonů. Nadějí pro slony a jejich přežití do budoucna je proto doplnění národních parků rozsáhlejšími, vzájemně propojenými oblastmi s mírnějším režimem ochrany, vyvažujícím potřeby lidí a zvířat.

KONEC ODCHYTŮM

Většina krotkých pracovních slonů v Asii pochází z odchytů volně žijících zvířat. Kvůli vysokým nárokům na péči o mládě a kojící samici totiž majitelé své slony obvykle nemnoží. Chycené zvíře však již v přírodě nezplodí potomky a pro divokou populaci je ztracené stejně, jako kdyby uhynulo. Podporou rozmnožování krotkých slonů lze přispět k ochraně jejich divokých příbuzných. Rozšíření odchovů totiž předejde potřebě získávat zvířata z přírody.

MIZEJÍCÍ PROSTŘEDÍ

Hlavním problémem asijských slonů je ztráta vhodných míst k životu. V celé Asii prudce stoupá počet obyvatel a venkovské oblasti se mění v města. V dříve pestré mozaice krajiny vznikají rozlehlé plantáže jednotvárných monokultur a sloni se ocitají v obklíčení nepřátelským prostředím, přes které se jen těžko dostávají.

Autor: Kryštof Krejča