„Do poloviny prosince se v Zoo Praha narodilo nebo vylíhlo 1 360 mláďat 216 druhů a další k nim stále přibývají,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Některá z nich – jako například malá slůňata nebo mládě orangutana sumaterského vzbudila zájem médií i veřejnosti, zatímco jiná zůstala trochu v pozadí. Neprávem. Jsou mezi nimi opravdu skvělé odchovy spojené s velmi zajímavými příběhy.“

TAPÍR ČABRAKOVÝ

Tapirus indicus

K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu. Malý tapír čabrakový byl pokřtěn 27. dubna, tedy v den opětovného otevření Zoo Praha veřejnosti po koronavirové uzavírce. Dostal jméno Morse, a to v upomínku toho, že právě na tento den připadá jak Den Morseovy abecedy, tak Světový den tapírů, jejichž srst je v mládí poseta tečkami a čárkami.

Chov tapírů čabrakových v zoologických zahradách je opravdovou raritou. V Evropě se aktuálně nachází jen 43 jedinců a dva pražští tapíři – Indah s Nikem – jsou jedni z mála tapírů čabrakových v České republice. Rozhodně nejde o běžný odchov, v evropských zoo se narodí v průměru čtyři mláďata ročně. Zoo Praha se v novodobé historii zapojila do Evropského záchovného programu tapírů čabrakových v roce 2010. Tapír čabrakový je jediným druhem tapíra, který žije v jihovýchodní Asii, všechny ostatní druhy najdeme v Americe. Vzhledem k destrukci původního prostředí – deštných lesů – je tapír čabrakový zařazen v červeném seznamu IUCN v kategorii ohrožený (endangered). Celkový počet zvířat v přírodě se podle odhadů pohybuje okolo 2500 dospělých jedinců, přežívajících v Myanmaru, Thajsku, Malajsii a na Sumatře.

Morse přivedla na svět samice Indah po více než čtrnácti měsících březosti.

Typické kávově hnědé zbarvení s podélným bílým pruhováním a skvrněním, připomínajícím právě Morseovu abecedu, začal malý sameček ztrácet zhruba po dvou měsících od narození a postupně se přebarvil do černobílé podoby dospělých. Morseovým otcem je samec Niko a pro oba rodiče se jedná o jejich již druhého společného potomka. Prvním byl v roce 2015 slavný Budak Puntja, přezdívaný Punťa, který dnes pod jménem Moke žije ve vyhlášené Zoo Tchaj-pej na Tchaj-wanu a letos se sám stal otcem.

DVOJZOBOROŽEC NOSOROŽČÍ

Buceros rhinoceros

Jde o jednoho z nejvýraznějších a největších asijských stromových zoborožců. Samice Markéta v Zoo Praha v letošním roce odchovala své šestnácté a sedmnácté mládě a vytvořila tak v rámci příslušníků svého druhu chovaných v zoologických zahradách i celosvětový rekord v počtu odchovaných potomků.

S ohledem na klesající početní stavy v přírodě byl dvojzoborožec nosorožčí v roce 2018 zařazen v červených seznamech IUCN mezi ohrožené druhy do kategorie zranitelný (vulnerable). Ani jemu se nevyhnuly hrozby způsobené civilizačními tlaky v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel v jihovýchodní Asii. Zoo Praha v současné době chová největší skupinu dvojzoborožců nosorožčích na světě, čítající 9 jedinců.

Chov dvojzoborožců nosorožčích v Zoo Praha se datuje od roku 2003, kdy zoo získala samici Markétu, původem z přírody. O dva roky později přišel první samec z německého ptačího parku Niendorf. Již v roce 2007 se pražská zoo radovala z prvního českého odchovu. V loňském roce chovatelé poprvé použili při odchovu maňáska imitujícího vzhled hlavy dospělého dvojzoborožce, protože Markéta, ač jinak zkušená matka, ztratila o vejce před líhnutím zájem. Její úlohu museli zastoupit chovatelé, kteří mláďata krmili v umělé hnízdní dutině prostřednictvím maňáska, bez kontaktu s člověkem, aby předešli takzvanému vtištění (imprintingu). O své letošní potomky se již Markéta opět příkladně starala. Překonala nejen vlastní rekord v počtu odchovaných mláďat od jedné samice dvojzoborožce nosorožčího v Evropě, ale dokonce pokořila světový rekord šestnácti odchovaných mláďat, který dosud držel pár hnízdící v Audubon Zoo v USA v letech 1985–2000.

GEKONČÍK VÝCHODOAFRICKÝ

Holodactylus africanus

Chovateli je označovaný jako superobtížný druh. V lidské péči, ať už v soukromých chovech, nebo v rámci zoologických zahrad, se téměř nevyskytuje. To je dáno choulostivostí na terarijní mikroklima. Zoo Praha drží v úspěšnosti jeho chovu světový primát a letošní mládě je jejím již patnáctým úspěšným odchovem.

Tento velmi drobný ještěr patří mezi sezónní zvířata: nejaktivnější je v období, kdy se ve volné přírodě rojí všekazi (známí jako termiti). Ti tvoří v přírodě jeho téměř výlučnou potravu. I proto patří v teráriích k náročným a choulostivým chovancům. Pražská zoo je jedinou evropskou zoologickou zahradou, kde lze tento druh spatřit, a to již od roku 2004.

Na lov se gekončík východoafrický vydává v noci, zatímco den tráví zahrabaný v písku, který musí mít správnou teplotu. Hlubokou vrstvu písku mají proto gekončíci i v expozici v Zoo Praha. Krátký silný ocas, ve kterém se ukládá tuk, slouží těmto ještěrům jako zásobárna, z níž dokážou čerpat energii dlouhé týdny. Právě krátké období aktivity je důvodem velmi složitého rozmnožování. Zoo Praha se v roce 2008 podařilo gekončíky východoafrické rozmnožit jako vůbec první instituci na světě.

 {MediaGallery}3688-vyznamne-odchovy-v-zoo-praha-v-roce-2020{/MediaGallery}

Foto 1: Samice dvojzoborožce nosorožčího v Zoo Praha od letošního roku drží celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat. V loňském roce chovatelé použili při odchovu „maňáska“, protože samice o mláďata již při jejich líhnutí ztratila zájem. O své dva letošní potomky se již samice Markéta opět příkladně starala. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha.

Foto 2: Mládě tapíra čabrakového, které se v Zoo Praha narodilo letos na jaře, je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu. Chov těchto tapírů v zoologických zahradách je opravdovou raritou. To pražské dostalo jméno Morse. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Foto 3: Zoo Praha drží v chovu gekončíka východoafrického světový primát a letošní mládě je jejím již patnáctým úspěšným odchovem. Pražská zoo je jedinou evropskou zoologickou zahradou, kde lze tento druh spatřit, a to již od roku 2004. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha