Říkalo se, že štola ústí až v Trojském zámku nebo v podzemí Svaté Kláry. Také panovalo přesvědčení, že se v ní uvolňuje metan a její průzkum by byl životu nebezpečný. Následně se ukázalo, že bude patrně dílem podnikatelů Floriana Kubešky nebo Jana Bendelmayera, kteří měli od roku 1856 právo na kutání rud v Troji. Později ze štoly vzešel světu dosud neznámý minerál paracomquimbit.

Během druhé světové války, kdy hrozilo nebezpečí bombardování, sloužila štola jako protiletecký kryt. Většina Pražanů nevěřila, že by Spojenci chtěli zničit i Prahu, jedinou výjimkou byla paní Trubková, manželka krotitele Trubky, která bydlela v zoo v nádherné maringotce a zažila bombardování v Rakousku. Při vyhlášení poplachu utíkala vždycky do krytu jako první a s ní i děti, pro které to byla náramná zábava. Říká se, že protektorátní mince, které byly v prostorách štoly nalezeny, tam poztrácela právě vyděšená paní Trubková. Kryt ve skále byl nejvíc využit ve dnech Pražského povstání, kdy se tam musely uchýlit ženy s dětmi, zatímco muži vykopali zbraně v zoo celou válku ukryté a šli bojovat na Trojský most.

V současné době je v její vstupní části replika protileteckého krytu z období 2. světové války, která byla slavnostně otevřena 4. května 2014, tedy v předvečer výročí Pražského povstání z roku 1945. Válečnou dobu připomíná nejen její vybavení a dekorace či dobová zvuková kulisa, ale také množství informací o období okupace v pražské zoologické zahradě.

{youtube}PCdWB1OHFcY{/youtube}