Aktuálně ze Zoo Praha

Adax (Addax nasomaculatus)
Světlé zbarvení srsti adaxe napovídá, že žije v poušti, vyprahlé krajině plné kamení a písku, daleko od vody.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
Čeleď | Turovití (Bovidae) |
Rozšíření | Afrika (původně celá Sahara, dnes malé území v Nigeru) |
Biotop | poušť a polopoušť (kamenité i písčité pouště) |
Potrava | části rostlin (byliny, listy keřů, tráva) |
Rozměry | Délka těla 1,2–1,8 m, délka ocasu 25–35 cm, výška v kohoutku 1–1,1 m, hmotnost 60–125 kg |
Rozmnožování | Březost 257–264 dny, počet mláďat 1 |
Zajímavosti
K nehostinnému prostředí je skvěle přizpůsoben. Nepotřebuje totiž pít každý den, protože dokáže hospodařit s vodou obsaženou v potravě. Navíc jsou adaxové aktivní za soumraku a v noci, kdy putují krajinou za potravou od jednoho ostrůvku rostlin k druhému; den tráví obvykle odpočinkem, ukrytí ve stínu izolovaných ostrůvků stromů. Široká kopyta zabraňují adaxům, aby se při chůzi probořili do sypkého podkladu. Adaxové se sdružují do málo početných, pevně semknutých skupin, ve kterých samce od samic jen těžko poznáte – spirálovité rohy mají totiž obě pohlaví. Mláďata se rodí hnědavá a teprve ve věku několika měsíců se začínají zbarvovat jako dospělí.
Ochrana
Kdysi žili adaxové téměř na celém území Sahary, za posledních sto let jich však drasticky ubylo a dnes přežívá posledních pár desítek jedinců na malém území v Nigeru. V zoologických zahradách se jim naštěstí daří, a tak bylo možné přistoupit k pozvolnému navracení zvířat odchovaných v lidské péči zpět do přírody. Svůj odchov do těchto programů poskytla i pražská zoo.
Chov v Zoo Praha
Pražská zoo chová adaxy od roku 1979.
Umístění v Zoo Praha | Pláně |
---|