Mládě lachtana dostalo jméno Eda a vplulo do velkého bazénu

Lachtan narozený letos 31. května dostalo jméno Eda a návštěvníci jej budou pravidelně vídat již i ve velkém expozičním bazénu. Zleva: sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor, ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, radní hl. m. Prahy Hana Kordová Marvanová, dvojnásobná olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová, olympionička Barbora Seemanová, mluvčí Zoo Praha Lenka Pastorčáková a vrchní chovatel lachtanů Jakub Mezei. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Je to krásné jméno a řekla bych i královské,“ uvedla radní hl. m. Prahy Hana Kordová Marvanová. „Myslím, že datum 1. září je symbolické, protože děti jdou prvního, respektive letos druhého září, do školy, zatímco Eda jde do velkého bazénu, mezi větší lachtany, tudíž je to pro něj taky taková škola. Takže mu chci popřát, aby se mu tam líbilo a dařilo.“

Jak připomněl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, pražská zoo chová lachtany již 85 let. V roce 1934 jí totiž první dva jedince daroval Vlasta Burian. Konkrétně šlo o lachtany kalifornské Batula a Hýtu. „Vlasta Burian prý měl pražskou zoo moc rád a často sem chodíval. Lachtani, které pořídil z Ameriky prostřednictvím německého obchodníka Hagenbecka, pak návštěvníkům zoo rozdávali stejné dávky zábavy a radosti jako Burian svým divákům z jeviště a filmového plátna.“

Jméno pro nejmladšího člena pražské lachtaní skupiny tentokrát vybrali sami návštěvníci Zoo Praha. „Tak jak jsem ho viděla, je to prostě malý, roztomilý, tříměsíční lachtánek, a jméno Eda k němu nesmírně sedí. Věřím tomu, že lachtani patří k nejnavštěvovanějším zvířatům tady v pražské zoo, a my s rodinou se k nim budeme určitě rádi vracet,“ uvedla Štěpánka Hilgertová.

Plavkyně Barbora Seemanová, která vyniká ve volném stylu plavání, s nadsázkou poznamenala, že právě od lachtanů by se mohla i něčemu přiučit. „Možná, že kdybych je pravidelně pozorovala a učila se od nich, lépe bych se pak vlnila. Jejich styl vlnění je totiž dokonalý.“

Rychlostní kanoista Martin Doktor zase podotkl, že ani v dobách svých nejlepších úspěchů by se lachtanovi, co do rychlosti ve vodě, nevyrovnal. „Když jsem se hodně rozjel, tak jsem jel třeba 20 kilometrů v hodině. Ovšem jednou, bylo to v Africe, se za naší kánoí objevil hroch, a to se to pak pádlovalo. Takovou rychlost jsme nikdy předtím nevyvinuli,“ glosoval konstatování vrchního chovatele Jakuba Mezei, že lachtan jihoafrický dokáže plavat rychlostí až 50 kilometrů v hodině, v případě útoku žraloka bílého pak ještě rychleji.

Součástí slavnostního programu bylo také plavání Mezeie s Edovým otcem, lachtanem Melounem. Mezei jeho prostřednictvím ukázal návštěvníkům, čemu všemu se Eda začne zhruba za rok učit, především proto, aby perfektně zvládal absolvování veterinární prohlídky.