Sabi v La Fléche - duben 2004

Transportní auto se Sabi vyjelo z pražské zoo 29. března, kolem desáté hodiny. Cesta do Francie vedla přes celnici v Rozvadově, kde jsme strávili necelé dvě hodiny. Kromě povinných bezpečnostních přestávek jsme pak jeli celou noc. Do La Fléche jsme dorazili v úterý, 30. března, v 8 hodin ráno. Sabi byla cestou celkem v pohodě, jen se jí příliš nelíbili celníci, takže na ně zlostně troubila.

Po příjezdu čekalo všechny zúčastněné malé překvapení – velké auto mělo potíže s najetím k vratům do stáje. Zoo de la Fléche je krásná, ale cesty tu mají úzké. Šichni jsme s napětím čekali, co bude Sabi říkat na nové prostředí. Nicméně Sabi vyšla z auta a zašla do stáje v klidu a pohodě, a to hlavně díky chovateli Karlu Kaprálovi, který potvrdil, že je mužem na svém místě. Slonici dokázal uklidnit pouhou přítomností a tichými konejšivými slovy.

Pavilon slonů v de la Fléche je jednoduchá stavba se třemi stájemi, jejichž stěny tvoří pouze mříže. V jedné je dvorská slonice Katka, v druhé (krajní) Sabi a prostřední je prázdná. Ustájení slonů je tu volné, není třeba je vázat, protože jim nic nehrozí.

Venkovní výběh je velký, hodně členitý, s bazénem a vodopádem. Sabi si ve stáji zvykla velmi rychle. S Katkou se po dobu našeho pobytu seznamovaly jen přes mříže, ale žádná neprojevila výraznější pokus o bližší kontakt.

Zpočátku se Sabi nechtělo do výběhu, protože cesta vede koridorem a navíc je zatočená. Nepomohlo ani lákání na různé dobroty. Proto se do výběhu dostala až ve čtvrtek, kdy ji Karel uvázal za nohu na lano a vyvedl jako pejska.

Laflešané dávali najevo, že jsou rádi, že mají druhého slona. Patřičně si Sabi považují a určitě se o ni budou dobře starat.

Závěrem našeho pobytu lze říci, že Sabi se aklimatizovala nad očekávání dobře, a to hlavně zásluhou Karla Kaprála, což ocenil i přítomný sloní expert ze San Diega, pan Alan Roocroft.

Další vývoj situace:

Zprávy z 9. dubna: Všichni v La Fléche jsou spokojení, že ji mají. Sabi je klidná, i když Katka občas projevuje náznaky agresivity. Se seznámením chtějí proto ještě počkat. Sabi si na nové krmení zvykla bez potíží, poznává své nové ošetřovatele. Začali ji trénovat "na target" (to znamená bez přímého kontaktu, takže jsou ústní povely podpořeny dotykem pomocí dlouhé tyče s měkkou bambulí na konci - u nás tento způsob používáme u samce Nagathana) a dosavadní výsledky jsou slibné. Jen zatím ještě nebyla v hlavní části výběhu.

Zprávy z 27. 5. 2004:

Sábinka se v novém působišti tváří spokojeně, je klidná, mnohem klidnější než zpočátku. Zvykla si na prostředí i na lidi, ráno dodržuje zavedený rituál pozdravení, za který dostane kousek chleba.

Druhá slonice Katka se na ni také už tváří mnohem klidněji než zpočátku. Každé dopoledne pustí Katku do prostřední stáje, takže jsou oddělené jen sloupky. Katka Sábině chobotem hladí záda, Sábi jí to sice neoplácí, ale stojí klidně a vypadá spokojeně. Pak s oběma cvičí target trénink (tedy nekontaktní, s pomocí ovládací tyče).

Zatím se na sebe obě holky tváří velmi přátelsky, ale pohromadě ještě nebyly. Sabi zpočátku postávala a kývala se, jako kdyby měla řetězy, ale už si zvykla

na volnost a nekývá se vůbec. Je zřejmé, že se jednalo o stereotypní chování, které bez podnětu odeznělo. Ráda se drbe o sloupy tvořící stěny boxů a miluje sprchování.

Pořád ještě se jí nechce chodit do velkého výběhu, vždycky se zastaví v koridoru na místě závory.

S targetem se cvičí 3–4 krát denně, chovatelé si pochvalují, jak hezky Sabi poslouchá.

Mimochodem – do La Fléche odešla asi před 8 lety naše hrošice Elizabeth, která zde porodila své první mládě. Je to kluk a vzorně se o něho stará.

 Zprávy z července 2004:

Život Sabi se v posledních týdnech výrazně změnil. Již měsíc totiž chodí do velkého výběhu. Na základě rady, kterou chovatelům poskytl Alan Roocroft (poradce pro chov slonů, který žije v San Diegu, ale působí v zoo i dalších chovatelských institucích na celém světě), se konečně podařilo Sabinu počáteční nechuť opustit koridor překonat.. Před 14 dny pustili obě „holky“ k sobě, a to nejdřív uvnitř, pak i venku. Katka se sice zpočátku trochu vytahovala, ale pak se uklidnila a všechno probíhalo v pohodě. Chovatelé dávají oběma slonicím spoustu větví a často je sprchují, přičemž dávají pozor, aby svou pozornost rozdělovali spravedlivě a aby Katka neměla důvod žárlit. Dodnes jde všechno dobře a pracovníci v La Fléche slíbili, že nám brzy pošlou i fotky.

Tomáš Kapic