Otevření expozic levhartů mandžuských a tygrů ussurijských, křest mláděte urzona kanadského - 23. 7. 2005

Je sobota, 23. července 2005, a navzdory deštivému létu a zamračenému ránu se zdá, že dnešní den snad nezmokneme. Všichni si to přejeme, protože je připravena malá slavnost. Ve 13.00 hodin proběhne křest mláděte urzona a otevření dvou nových expozic.

V horní části zoo, v chladném severozápadním cípu, se již od podzimu loňského roku návštěvníci setkávali se stavebním ruchem. Nejprve jsme tu zbourali malé voliérky pro sovy a nahradili jsme je prostornou soustavou přírodně pojatých expozic pro puštíky bělavé, sovice sněžní i další druhy chladnomilných sov. Na ně navázaly další dvě expozice, které spojily novou soví stezku s již existujícím Severským lesem – rekonstruovaný výběh tygrů ussurijských a zbrusu nový výběh a chovatelské zázemí pro levharty mandžuské. Právě tyto dvě expozice jsme pro návštěvníky zoo otevřeli v sobotu odpoledne. Pásku přestřihla Zora Jandová, která nejen že již pokřtila v pražské zoologické zahradě několik mláďat, ale navíc ji k naší zahradě poutá přímo příbuzenský vztah – je totiž praneteří prof. Jiřího Jandy, prvního ředitele a zakladatele zoo.

Vzhledem k tématu severských expozic jsme se rozhodli zároveň pokřtít mládě urzona kanadského, které se narodilo 7. 7. 2005. Kmotra Michaela Štoudková mu dala symbolické jméno Sunday, tedy neděle, protože neděli má přece každý rád a to mu i ona přeje do vínku.

Naše malá slavnost proběhla v příjemné atmosféře, za vlídného počasí. Přispělo k tomu jistě i živé vystoupení Olexe Samodurova, který zahrál na balalajku a pak zazpíval za doprovodu kytary.

Tygr Asík sice ráno nechtěl jít domů, ale krátce před vlastní akcí se nechal chovatelkou Blážou přemluvit a pak zase naopak důstojně vykráčel v pravý čas ven. Samička levharta Koryo, která si zvykala na novou expozici teprve do středy, se nejen neschovávala jako dosud, ale naopak se dekorativně uložila do předního kouta výběhu, kde jí palisáda poskytovala pocit soukromí a bezpečí a zároveň ji mohli hosté i ostatní návštěvníci obdivovat. Mládě urzona, které přinesl kurátor chovu savců dr. Pavel Brandl v košíku, neslo svůj první výlet mezi lidi statečně a tvářilo se jako rozená hvězda.

Chov tygrů ussurijských

Tygr ussurijský je největším poddruhem tygra (samec dosahuje hmotnosti až 350 kg). Od ostatních poddruhů se liší světlejší základní barvou srsti, řidším pruhováním a delší srstí, zvláště v zimě. Kdysi obýval téměř celou Sibiř, dnes se nachází jen v malé oblasti kolem řeky Amur a Ussuri ve východním Rusku a snad také v severovýchodní Číně a severní S. Koreji. Podle odhadů jich žije kolem 350–400, přesné sčítání je však velmi obtížné.

Zoo Praha chová tygry ussurijské od 40. let 20. století. Jako první přišel samec Franz během 2. světové války (přesné datum není známo a také není úplně jisté, že to byl právě tygr ussurijský). Skutešně doloženým jedincem tohoto poddruhu v naší zoo je tedy samice Máša, která žila v zoo od r. 1953. V r. 1955 to pak byl pár Amur a Ťapka. Přišli z přírody a založili chov těchto tygrů v zoo.

Dnes chováme:

samce Priama (Assuri neboli Asík, odchován uměle, narodil se 1986, obývá zatím sám novou expozici)

samici Santu (narodila se 1992 v Rize, k nám přišla jako půlroční, byla odchována uměle; vzhledem k věku a k tomu, že trpí epilepsií, se zřejmě do nové expozice zatím stěhovat nebude)

samici Marilei (narozena 2000 v Calgary, odchována matkou i se svou setrou, se kterou také loni přišla, sestra žije v Plzni; počítá se s ní do nové expozice)

Chov levhartů mandžuských

Levhart mandžuský je největším poddruhem levharta skvrnitého. Z celkem 8 poddruhů jich je ohroženo 5, levhart mandžuský nejkritičtěji. Obývá smíšené lesy na Dálném východě, kde panují dlouhé a tuhé zimy. Původní areál zahrnoval Mandžusko (S Čína), Korejský poloostrov a Primorsko (Rusko). Dnes se v Číně objevuje jen náhodou a v Primorsku žije zřejmě jen do 45 jedinců. Hlavní příčinou je intenzivní lov pro kožešinu i další části těla a ničení biotopu (těžba dřeva, aktuálně stavba plynovodu v Primorsku).

V pražské zoo se první levhart mandžuský objevil v r. 1961. Byl to samec Miška, který přišel z přírody, z Ruska. Další zvířata byli kříženci a i když se rozmnožovali, jejich potomci nebyli zaneseni do plemenné knihy.

Prvními čistokrevnými mláďaty byla dvojčata Bogan a Borina a poté jsme odchovali ještě 2 mláďata, naposledy samečka Edwarda v r. 2001.

Dnes chováme:

Samici Koryo – přišla 1992 z KLDR

Samici Kuli – přišla 1993 z KLDR

Samce Kona – narozen 1994 v Rhennen, k nám přišel 2004 z Antwerp

Samici Áju – narozena 2003 v Olomouci, k nám přišla 2005

Samce „Hagena“ – narozen 2004 v Hodenhagenu, k nám přišel 2005

Do nové expozice byla v rámci zkušebního provozu zatím vypuštěna samice Koryo. Vše proběhlo bez problémů, byla klidná, hned žrala.

Urzon kanadský

Stromový hlodavec příbuzný morčatům, který obývá souvislé jehličnaté a smíšené lesy v Severní Americe. Živí se rostlinnou potravou včetně jehličí, pryskyřice a kůry stromů.

První urzoni přišli do pražské zoo v roce 1958 (pár), během měsíce se jim sice narodila mláďata, ale nepřežila. První mládě bylo odchováno v roce 1975, pak byla odchována ještě další dvě v letech 1980 a 1981. Nastala přestávka v chovu a v letech 1990 až 2003 urzoni v zoo nebyli. V roce 2003 přišly dva páry, které zatím odchovaly jedno mládě loni a 1 mládě letos.

Nyní chováme:

Dva samce a dvě samice, kteří se narodili zřejmě začátkem roku 2003 (přišli v listopadu jako subadultní).

Samečka, který se narodil 7. 7. 2005 a kterého budeme křtít.