První vylíhnutí jeřába mandžuského v pražské zoo

Novinky u zvířat

16. 05. 2011


11. května 2011

Dospělí jeřábi jsou mláďatům vždy nablízku a připraveni je chránit. Foto (c) Tomáš AdamecPrvní mláďata jeřába mandžuského v historii Zoo Praha přišla na svět 29. dubna 2011. K vylíhnutí došlo pod rodiči, kteří snesli celkem 2 vejce. Jedno z vajíček však rodiče poškodili, a proto muselo být převezeno do líhně. Zde chovatelé pomohli malému jeřábovi z vajíčka ven. Protože vše probíhalo v pořádku, mohlo být mládě hned druhý den podsazeno pod rodiče, kteří se tou dobou již starali o prvorozeného potomka. I druhé mládě bez problémů přijali.

Dodnes se oba rodiče vzorně starají, ukazují mláďatům, kde najít nejvhodnější potravu, zahřívají je a velmi důrazně je chrání. Hlavními argumenty jim je velikost – s výškou kolem 160cm a váhou kolem 8kg patří mezi největší jeřáby světa. Ostré drápy dlouhých nohou se mohou stát nebezpečnou zbraní.

Pražský odchov je poměrně cenný - v západní Evropě existují farmy specializující se chov jeřábů, zde však malé jeřáby odchovávají uměle bez přítomnosti rodičů. Takto vychovaní ptáci však mají později problémy s výchovou vlastních mláďat. V Praze jde o odchov přirozený. Mláďata si osvojí všechny nezbytné zvyky a dovednosti a v budoucnu budou moci plnohodnotně zasáhnout do ochrany vlastního druhu a udržení pojistné populace v lidské péči. Takovéto odchovy jsou stále poměrně vzácné.

Oba naši dospělí jeřábi přicestovali do Česka z Asie. Samice Amálka přišla do Prahy 15. září 1998 přes obchodní firmu a samec Albert, který se narodil 19. května 1992 v japonské Saitamě, byl dovezen Zoo Zlín. Zde se také oba ptáci seznámili. Amálka do Zlína odcestovala v roce 2009 kvůli přestavbě expozice Ptačí mokřady. Cílem cesty bylo také zapárování Amálky právě s Albertem. Jeřábi zde na poznávání se měli potřebný klid – žili totiž v chovatelském zázemí. 

Ohrožený, toto slovo najdete v kolonce shrnující situaci druhu v divočině u jeřába mandžuského od roku 2000. Jeho populace v přírodě není větší než 3.000 jedinců. Ptáci schopní rozmnožování však v tomto počtu tvoří jen zhruba polovinu. Česky je také někdy nazýván jeřábem japonských podle překladu jeho vědeckého jména Grus japonensis. Jak jméno napovídá, vyskytuje se v Japonsku, ale také v jihovýchodním Rusku, severovýchodní Číně a v Mongolsku. Kromě japonské populace, která je stálá, migrují ostatní ptáci v zimním období zejména do delty Žluté řeky, ale také do demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou.               
V dospělosti je pro jeřáby typická červená "čepička" na hlavě, černý krk a černé znaky na křídlech. Foto (c) Tomáš Adamec
V dospělosti je pro jeřáby typická červená "čepička" na hlavě, černý krk a černé znaky na křídlech. Foto (c) Tomáš Adamec

O mláďata pečují střídavě oba rodiče. Vodí je po výběhu, učí důležitým dovednostem a ukazují nejlepší kousky potravy. Foto (c) Tomáš Adamec
O mláďata pečují střídavě oba rodiče. Vodí je po výběhu, učí důležitým dovednostem a ukazují nejlepší kousky potravy. Foto (c) Tomáš Adamec


Pekari Wagnerovy nejčastěji lidé zahlédnou ve výběhu v expozičním celku Pláně, jak se vyhřívají ve slunečních paprscích. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Poprvé v historii se mohou návštěvníci Zoo Praha podívat na trojčata pekariů Wagnerových. Ti byli ještě v sedmdesátých letech považováni za vyhynulá a prehistorická zvířata. V domovině Jižní Ameriky jich dnes kvůli...

Varani Salvadoriovi budí respekt mimo jiné mohutnou hlavou se silnými čelistmi, osazenými dlouhými zuby. Jejich štíhlá těla zdobí výrazný černožlutý vzor. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha jsou nově k vidění varani Salvadoriovi. Mladý pár jménem Salva a Dorian obydlel expozici v Pavilonu velkých želv, kterou ještě donedávna obývali dospívající varani komodští. Obří terárium se tím po 17 letech vrátilo...




Přihlášení k newsletteru