Chov bejs v Praze ožívá

Přímorožci bejsa se v Praze poprvé objevili už v roce 1960, kdy z berlínského Tierparku dorazilo trio samce a dvou samiček. Zvířatům se však příliš nedařilo a do tří let postupně všechna uhynula. Dobové záznamy poznamenávají, že první pražské bejsy uhynuly na celkový marasmus a bez potomků. K oživení chovu těchto nádherných antilop došlo až za téměř čtyřicet let.

14. července 2000 dorazil jeden samec a tři samice z francouzské zoo La Palmyre. Jedna ze samic přišla nešťastně o život již v karanténě, zbylá tři zvířata však obydlela tak zvané Malé panorama, kde dnes roste pavilon slonů, a představila se návštěvníkům. Chovatelé samce pojmenovali jménem Lojza, samicím pak říkali Xena a Eržika, která vzhledem k pozdějším událostem nesla označení jedna.

Po roce 2000 žily bejsy v tak zvaném Malém panoramatu. Foto: J. Plný, Zoo Praha

První mládě se bejsám narodilo hned rok po jejich příchodu do Prahy. Samice Xena nadělila 22. prosince 2001 chovatelům dárek v podobě samičky Natálie. Rok 2002 pak přinesl nutnost označovat pražské Eržiky čísly. Xena porodila další samičku, již chovatelé pojmenovali jménem Eržika2. Úspěchy přišly i v roce 2003, když přišla na svět hned dvě mláďata, samice Ofélie a Filoména. Tato éra chovu končí odchovy samce Stuarta a samičky Roxany v roce 2005. Stuart, který je v současnosti chovným samcem v Zoo Thoiry, je prozatím poslední bejsou narozenou v Praze. Celkově se v Zoo Praha za krátkých 5 let narodilo 6 mláďat, 1 samec a 5 samic.

Nad chovem přímorožců bejsa už tou dobou visel velký otazník. Ten vyvstal v souvislosti s povodní v roce 2002 a rozhodnutím přesunout areály pro slony a hrochy do bezpečné horní části zoo. Vzhledem k nedostatku prostoru se dokonce uvažovalo o odeslání všech bejs do jiných zahrad a zastavení chovu. Jedním z důležitých aspektů, hovořících spíše pro zrušení chovu, byl úhyn samce Lojzy v roce 2007. Přímorožci bejsa jsou v evropských chovech nesmírně vzácní – podle databází je dnes v kolekci má 7 zoologických zahrad v celkovém počtu 27 kusů – a tak bylo jasné, že sehnat za Lojzu náhradu nebude snadné.

Po náročných jednáních přišlo rozhodnutí – bejsy v Praze zůstanou, ovšem v omezeném počtu. Samice Eržika2 a Ofélie tedy odešly v roce 2007 do Francie a v Praze zůstaly čtyři dospělé samice. Ty byly 5 dlouhých let bez partnera.

Velká změna přišla 9. února 2012. Ze Zoo Obterre přišel nový chovný samec Lucius. Po povinné karanténě se přesunul do stáje Afrického domu a od počátku projevoval zájem o dění za přepážkou, kde v dalším boxu odpočívaly samice. 3. března dostal Lucius první možnost využít dvorku u stájí. Neprojevoval však žádný zájem na jarní slunce vyrazit, a tak se chovatelé rozhodli jako lákadlo vypustit i samice. Lucius okamžitě změnil svůj postoj a šel se seznamovat. Po krátkém přetlačování a vyjasňování si vztahů tak, jak je mezi přímorožci typické, se situace uklidnila a Lucius okamžitě ukázal, že jeho oblíbenkyní je samice Xena. K té se Lucius vracel i během všech dalších setkání. Po několika dnech se však překvapivě pářil s Roxanou. Poslední události ve stádečku tak dávají velkou naději na potomky.

Pokud vše půjde podobně hladce jako doposud, mohli bychom se mláďat přímorožců bejsa dočkat ještě před koncem roku.

Přímorožec bejsa v přírodě obývá suché křovinaté oblasti Afrického rohu, tedy Keni, Etiopie, Eritrey a Somálska. Druh je zařazen do kategorie téměř ohrožený, populace čítající kolem 65 000 zvířat je však rozdrobená a má klesavou tendenci. V zoologických zahradách Evropy je chován zcela výjimečně, a to v 6 francouzských zoo a v Praze. Významné chovné skupiny nalezneme v Kataru a Spojených arabských emirátech. V posledních letech se stále častěji objevují hlasy o nutnosti dovozu nepříbuzných zvířat do Evropy, tyto úvahy však prozatím váznou na nedostatku financí.

 

Jaromír Plný a Michal Šťastný, březen 2012