První projekt lanovky, která by dopravovala návštěvníky do pražské zoo, se datuje již k roku 1950. Sice vzápětí zapadl, ale myšlenka samotná nezanikla. V polovině 60. let se zrodil koncept, který počítal hned se třemi lanovými drahami: první měla vést od holešovického Výstaviště do zoo, druhá v okruhu kolem zoo a třetí mezi spodní a horní částí jejího areálu. Inspirace tehdy zjevně přicházela ze západních zemí, ale vše ostatní se odehrávalo v rámci možností socialistického Československa.

Úvahy o konceptu těchto „tří lanových drah“ trvaly mnoho let, až konečně roku 1972 v Transportě Chrudim vznikla studie, která předpokládala, že od Výstaviště povede do zoo lanovka se čtyřsedačkovými kabinkami. Autoři studie je zvolili proto, že by umožňovaly přepravit do zoologické zahrady až 600 návštěvníků za hodinu, zatímco velkokapacitní kabiny by dosáhly výkonu pouze 400 osob za hodinu. Již tehdy se však i 600 osob za hodinu jevilo jako příliš málo, a tak bylo zvažováno, zda nezakoupit vyspělejší technologii ze Západu. Na ni se však nedostávalo devizových prostředků. Navíc i v době normalizace bylo nejisté, že se podaří dosáhnout souhlasu vlastníků všech pozemků, nad nimiž měla lanovka vést. Závěr: nevhodné k realizaci.

Stejně dopadla i okružní dráha a ve hře tak zůstala jenom „dětská“ lanovka uvnitř zoo. Její výstavba byla zahájena roku 1972 a trvala pět let. Zanedlouho po dokončení byly však na této lanovce zjištěny natolik závažné nedostatky, že jejich náprava trvala další léta a pravidelný provoz mohl být zahájen až 1. července 1981, devět let po zahájení výstavby.

Od té doby „Dětská lanová dráha“ neúnavně vozí návštěvníky Zoo Praha – a od té doby se také znovu a znovu objevují úvahy o potřebě vybudovat „velkou“ lanovku od holešovického Výstaviště. Nejsem si však jist, zda je to proto, že jde o myšlenku, jejíž čas jednoho dne zkrátka musí přijít, anebo z toho důvodu, že se již zapomnělo, na čem tento záměr ztroskotal v minulosti.

Psáno pro víkendovou MF Dnes