Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Hmyzí unikát v Zoo Praha!

Miroslav Bobek  |  29. 03. 2025


Velmi dlouho jsem si přál získat z Austrálie do Zoo Praha strašilky humří (Dryococelus australis). Nejenže jde o patrně vůbec nejmohutnější druh nelétavého hmyzu, ale zcela mimořádný je příběh jejich domnělého vyhubení, znovuobjevení a záchrany. A tohle moje přání se po letech splnilo!


Strašilka humří. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Strašilka humří. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Strašilky humří žily pouze na nevelkém Ostrově lorda Howea, který se nachází v Pacifiku asi sedm set kilometrů od Sydney. Bývaly tam naprosto běžné a nepočetní místní obyvatelé je označovali jako „stromové humry“. V roce 1918 však u tamní Nedovy pláže ztroskotal parník Makambo a z něj unikly krysy. Ty během krátké doby ostrov opanovaly a staly se katastrofou pro místní endemické druhy. Do posledního jedince během několika let vyhubily i strašilky humří.

Po desítky let se předpokládalo, že se strašilkou humří je definitivně amen. Když ale v 60. letech zdolávali horolezci Ballovu pyramidu – strmý útes, který ční z vln do výšky 562 metrů –, došlo k fascinujícímu objevu: na této nehostinné skále vzdálené přes dvacet kilometrů od Ostrova lorda Howea přežívá nepočetná populace strašilek humřích!

Ballova pyramida. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ballova pyramida. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Až mnohem a mnohem později – v roce 2003 – byly v rámci úsilí o záchranu tohoto druhu odebrány z Ballovy pyramidy dva páry a na australské pevnině započali s jejich chovem. Ten není vůbec jednoduchý, a to mj. kvůli náchylnosti těchto strašilek k bakteriálním i virovým nákazám. Ostatně i ze čtyř zoo mimo Austrálii, kam byly strašilky humří v průběhu let poskytnuty, jenom jedna (v San Diegu) počítá s jejich dalším chovem. Zato přibyly dvě nové. Londýnská – a naše!

Do záchrany strašilky humří jsme se zapojili již před lety, kdy jsme začali finančně podporovat genetický výzkum; přece jen celá jejich populace v lidské péči pochází z tak malého počtu jedinců, že byste je spočítali na prstech jedné ruky (k původním dvěma párům relativně nedávno přibyla už jen samice Vanessa), a také na Ballově pyramidě balancují tamní strašilky na hraně přežití. A rovněž již před lety jsme začali usilovat o získání strašilek humřích do naší zoo. Znamenalo to vleklé vyřizování mnoha povolení a souhlasů a současně i vytvoření podmínek pro jejich chov u nás.

V prostoru někdejšího slonince jsme vybudovali chovné zázemí s průhledem pro návštěvníky a kromě skleníků s nezbytnými živnými rostlinami doplnili působivým modelem Ballovy pyramidy (výška 2,8 metru, vyrobeno 3D tiskem), velikým modelem strašilky humří, podrobným informačním systémem či projekcí animovaného filmu. A u příležitosti zahájení nové hlavní sezóny naše strašilky humří poprvé představíme!


Strašilka humří. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Velmi dlouho jsem si přál získat z Austrálie do Zoo Praha strašilky humří (Dryococelus australis). Nejenže jde o patrně vůbec nejmohutnější druh nelétavého hmyzu, ale zcela mimořádný je příběh jejich domnělého vyhubení,...

Inuitská řezba ledního medvěda ze sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Základní „kámen“ expozice Arktida, na který v Zoo Praha poklepeme příští sobotu, bude velmi netradiční. Na kamenný podklad umístíme ledovou krychli o rozměrech 1 x 1 x 1 metr a v ní bude zamraženo tisíc kusů drobného suvenýru....