Plazí hitparáda

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  01. 10. 2016


Konečně je v tom jasno. Nebo alespoň jasněji.

Varan komodský. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha Varan komodský. Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Že plazi budí značný zájem veřejnosti – ať již v negativním nebo pozitivním smyslu –, není nic nového. Nyní však máme k dispozici výzkum, který je podle míry tohoto zájmu seřadil do žebříčku. Vznikl tak pozoruhodný plazí top ten. Zpracoval ho tým z oxfordské a telavivské univerzity na základě analýzy dat zachycujících přístupy na Wikipedii. Východiskem byla jednoduchá úvaha: Čím víc zhlédnutí stránky příslušného hada, ještěra, želvy či krokodýla, tím větší zájem o daný druh.

„Globální“ plazí top ten, sestavený na základě této úvahy z dat celé Wikipedie bez ohledu na jazykovou verzi, vypadá takto:

  1. varan komodský
  2. zmije obecná
  3. krokodýl mořský
  4. mamba černá
  5. kobra královská
  6. užovka obojková
  7. anakonda velká
  8. hroznýš královský
  9. slepýš křehký
  10. krokodýl nilský

V první desítce sestavené napříč jazyky jsou tedy zastoupeni především velcí a nebezpeční plazi doplnění třemi druhy běžnými v Evropě. Jednotlivé jazykové verze Wikipedie ovšem přinášejí i značně odlišné výsledky. Například německá plazí hitparáda vyšla jako velice vlastenecká, s výraznou preferencí domácích druhů. Ty zaujaly první tři místa a celkově je jich v první desítce pět.

Zajímavé je, že v žebříčku sestaveném bez ohledu na jazyk a dále v žebříčcích vygenerovaných z anglicky a portugalsky psaných Wikipedií obsadil první místa varan komodský. Vesměs dokonce s ohromným náskokem. Ve španělském žebříčku je pak druhý, ve výše uvedeném německém pátý a v japonském sedmý.

Ano, „komodský drak“ se zdá být tím plazem, který veřejnost zajímá vůbec nejvíc. Mohl by rovnou dostat diplom nejslavnějšího plaza na Zemi. Zájmu, který vyvolává, se ani v nejmenším nedivím; je to skutečně úchvatný a navíc i ohrožený tvor. Přesto by mě zajímalo, jak by dopadl v českém žebříčku.

Psáno pro víkendové vydání MF Dnes


Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) v Zoo Praha. Foto Miroslav Bobek

Lvi a další velké šelmy příležitostně loví i dikobrazy, a to asi hlavně tehdy, když nemají dostatek své obvyklé potravy, anebo když zejména mladí samci zkoušejí, co si mohou dovolit (což je ostatně vlastnost společná mladým...

Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek

Dikobrazí ostny jsou žádaný artikl, ať již jako suvenýr, nebo materiál na splávky. Při návštěvě Archivu hlavního města Prahy jsem však ke svému překvapení zjistil, že je při čištění vazby starých knih používají i tamní...




Přihlášení k newsletteru