Vlna konferenčních nerezových brček, která byla výrazem boje proti plastům, postupně pominula a na pořadu dne jsou jiná témata. Mezitím ale přístup k brčkům prošel zajímavým vývojem.

Nerezová brčka se neujala. Nikdo nebo téměř nikdo (ať nemusím odpovídat na maily těch pěti lidí, kteří to dělali) je sebou netahal, aby je navíc po každém použití musel pucovat jak voják od Slavkova svou předovku. Problém plastových brček ovšem zdánlivě nešlo nechat jenom tak. Samozřejmě se nabízelo vrátit se ke kořenům a po desetiletích začít opět používat slámky. Jeden mladý český podnikatel se chopil příležitosti a slámky z nefalšované slámy začal skutečně prodávat; navíc určité procento z jejich ceny mělo jít na záchranu mořských želv. Jenže pak vyšel článek, který senzacechtivě odhalil, že ekologické slámky zcela neekologicky přilétají letadlem z Číny. Takhle tedy ne, není-liž pravda?

Ve snaze opět si trošku vylepšit pověst nezůstal pozadu ani McDonald's. Místo plastových brček začal zkoušet papírová. Jednou jsem takovým brčkem pil. Oprava: Jednou jsem se takovým brčkem pokoušel pít. Nebylo to nic příjemného – a rozmočilo se mi rychleji, než roztál led, který tvoří nezanedbatelnou část macdonaldího nápoje. Ke všemu se po krátké době ukázalo, že na rozdíl od plastových jsou papírová brčka McDonald's velmi obtížně recyklovatelná.

Ale ať se jen nestrefuji do jiných, s brčky jsme si naběhli také v zoo. Spolu s kelímky jsme začali používat brčka z tzv. bioplastu a po použití je přímo v areálu kompostujeme. Jenže i bioplast je definován jako plast a nová evropská směrnice hodlá s používáním jednorázových plastů skoncovat. V hlavě mi teď proto leží již zmíněné slámky. Ne čínské, ale naše, české. Jenže dnes se v České republice pěstuje obilí, které nemá stébla vhodná k tomu, aby z nich šlo slámky udělat.

Přednedávnem jsem u McDonald's znovu dostal limonádu s obvyklým plastovým brčkem a kruh se symbolicky uzavřel. Alespoň načas. Přicházejí sice další brčkové experimenty – jako například náhrada plastu těstovinami –, avšak z dlouhodobějšího pohledu asi brčka nemají valné vyhlídky. Pokud u nás tedy někdo nezačne znovu a levně pěstovat žito s dostatečně dlouhými a pevnými stébly – anebo pokud nám konečně nedojde, že tu složitě řešíme okrajový a hlavně zástupný problém.