Právě šíření nákazy na kožešinových farmách, zejména na farmách s norky, kde žijí ohromné počty zvířat na malé ploše, bylo zjištěno již v řadě zemí a mohlo by představovat velký problém. Konkrétně v Dánsku vznikla velká obava z toho, že se covid-19 přenesl z pracovníků farem na norky a z nich zase zpátky na lidi, přičemž při tomto mezidruhovém přenosu došlo k takovým mutacím koronaviru, které by mohly snížit účinnost vakcín. (Ovšem i bez ohledu na tyto obavy považuji západní kožešinové farmy za něco stejně příšerného jako východní „mokré“ trhy se zvířaty, tedy za něco, co do 21. století rozhodně nepatří. Dobře, že u nás byly zakázány.)

Masivní a nebezpečné šíření nákazy covidu-19 v chovech zvířat se naštěstí týká především kožešinových farem. Jinde je ojedinělé.

Z prostředí zoologických zahrad byla jako první publikována začátkem dubna zpráva, že v newyorské Bronx Zoo mělo několik tygrů a lvů pozitivní testy. Tito jedinci vykazovali známky respiračního onemocnění, avšak brzo se zcela uzdravili. Později byl covid-19 zjištěn u pumy v JAR a docela nedávno – koncem října – rovněž u tygrů v Zoo Knoxville v Tennessee.

To ovšem neznamená, že by se covidem-19 nemohly nakazit i jiné druhy zvířat. Výzkumy ukazují, že virem SARS-CoV-2 mohou být experimentálně nakaženi psi, kočky, fretky, kaloni, křečci a tany. Některá z těchto zvířat pak šíří infekci i na další jedince. Naopak u myší, prasat, kuřat a kachen se nákaza ani šíření infekce prozatím nepotvrdily. A jako modelové druhy byly zkoumány také některé druhy primátů, které se v laboratorním prostředí nakazily a onemocněly covidem-19. Konkrétně šlo o makaky rhesus, makaky jávské, kočkodany obecné a kosmany bělovousé.

Tyto poznatky nás v zoo vedou k tomu, abychom byli velmi opatrní. Zpřísněné hygienické požadavky, dezinfekční rohože, roušky a rukavice jsou běžnou součástí práce našich chovatelů. Největší obavy z případného zavlečení nákazy máme pochopitelně u primátů a zejména lidoopů. Proto jsme již tři týdny před vládním nařízením uzavřít zoo znepřístupnili Indonéskou džungli a expozici lemurů. Orangutani sumaterští a makaci vepří v Indonéské džungli totiž s návštěvníky sdílejí jeden uzavřený prostor a lemuři se k nim zas ve venkovní expozici přibližují i na zcela minimální vzdálenost.

Jak jsem zmínil výše, nakazit se mohou i nejběžnější domácí mazlíčci – psi a kočky. Stává se to sice jen vzácně, ale přesto se doporučuje pokud možno nedovolit psům a kočkám komunikovat s lidmi mimo domácnost a v případě, že sami onemocníme, se od nich izolovat.