Luskoun v zahradnictví

V 80. letech přišly do Zoo Praha postupně dva luskouni krátkoocasí. Na dobovém snímku tedy může, ale nemusí být jedinec, který uprchl do zahradnictví. Foto Vladimír Motyčka, Zoo Praha

Jak to bylo doopravdy, bohužel nevím. Možná některý historik někdy na něco kápne. Mohu však osvětlit jiný únik luskouna, k němuž došlo v 80. letech. O tomto luskounovi se říká, že žil v noře v zahradnictví a živil se mravenci. Po odchytu byl prý ve výborné kondici. A tohle je pravda, přinejmenším pokud jde o to zahradnictví. Ve zkratce se pokusím poskládat vzpomínky Petra Šulce a manželů Masopustových a informace z dobového tisku.

V neděli 23. června 1985 dorazil do Zoo Praha luskoun krátkoocasý, který pocházel z Vietnamu. Byl umístěn do karantény poblíž dnešní Afriky zblízka, ale dlouho se v ní nezdržel. Roztrhal klec a dal se na útěk. Ten mu napoprvé sice nevyšel – přistihl ho dr. Šír a vrátil zpátky –, ale podruhé již uspěl.

Byla to tenkrát událost, o které referoval i populární Dikobraz – a to dokonce formou básně od národního umělce Miroslava Floriana:
     „Ze zoologické zahrady utekl luskoun. Pražané,
     zamkněte na tři západy, ať se nic zlého nestane!“

Což by myslím jako ukázka bohatě stačilo.

Jak dlouho byl luskoun nezvěstný, se s postupujícím časem stalo předmětem dohadů. Méně věrohodní pamětníci hovoří o půl roce, spolehlivější o třech týdnech. Když jsem ale nahlédl do tehdejších vydání Večerní Prahy, ve vydání ze středy 10. července 1985 jsem se dočetl, že luskouna se podařilo dopadnout předchozího dne, přičemž na útěku byl od „minulé neděle“. Zpráva Večerní Prahy ze 4. července mi pak potvrdila, že byla míněna neděle 30. června. Luskoun tedy zůstával nezvěstný devět dní.

Nalézt se ho podařilo v zahradnictví, které se nacházelo v místech naproti dnešnímu služebnímu vjezdu do zoo, na rohu ulic K Bohnicím a Pod Hrachovkou. Luskoun tam rozrýval čerstvě upravený substrát. Jak referovala zmíněná Večerní Praha, „vyhloubil si dva metry dlouhou noru, vystlal ji drtí nevysvětlitelného původu, živil se mravenci a nic mu zřejmě nescházelo. Včera ho zahradníci objevili a tak si pro něj ošetřovatel J. Masopust došel.“ No, došel… Hodiny ho prý vykopával.

Bohužel tento luskoun žil jen do 20. listopadu 1985. Luskouni tehdy do zoologických zahrad přicházeli ve špatné kondici a s jejich chovem nebyly žádné zkušenosti... Nicméně v zoolegendě, která líčí, jak si týdny lebedil v zahradnictví, přežil až do současnosti.