150
Miroslav Bobek | 04. 02. 2010
150. Právě tolik jiných lidí je prý člověk schopen běžně rozlišit a právě na tento počet osob údajně omezujeme své okolí. Jsme tak naprogramováni z pradávných dob, kdy jsme žili v nevelkých kmenech - a moderní doba na tom nic nezměnila.
No, nevím... Sice se cpeme v tramvajích a v metru, prodíráme se ulicemi a nákupními středisky, tu a tam stojíme ve frontě, zkrátka dosti často jsme obklopeni spoustou lidí - ale s kým sdílíme radosti a strasti? Je to 150 osob? Myslím, že ne.
Na(ne)štěstí máme řadu berliček. Televize na nás chrlí své seriály a všichni si do svého „kmene“ můžeme vybrat hrdinu podle vlastních představ a požadavků. Zejména nabídka zdravotnického personálu a pacientů je v Ordinacích, Pohotovostech a Nemocnicích mimořádně široká. Máme k dispozici také bulvár a jeho zástupy celebrit, prožívajících své nevěry či kocoviny. A konečně je tu internet a sociální sítě, jež nám nabízejí prakticky neomezený počet virtuálních přátel.
Zkrátka a dobře, na číslo 150 se nakonec dostaneme mnohem snadněji, než by se mohlo zdát.
Jen by možná bylo dobré dát si pozor, aby to nebylo na úkor lidí z masa a krve.
Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička
Tak prý pravlci – známí ze seriálu Hra o trůny jako zlovlci – mohou „po deseti tisíci letech opět výt na Měsíc“. Tato interpretace experimentu americké společnosti Colossal Biosciences je ale velmi zavádějící a svádí k...