Egyptský místokrál, bílý muž a strážci africké rezervace
Miroslav Bobek | 08. 07. 2010
ČtvrtekNež jsem v letadle směřujícím do kamerunské Doualy usnul, četl jsem si v knize Zuráfa o tureckém místokráli v Egyptě Muhammadu Alím.
Původně prostý voják, který své poddané dělil na osly a prasečí syny, byl faktickým vlastníkem země na Nilu po téměř celou první polovinu 19. století. Do dějin se zapsal jako organizátor rozsáhlého obchodu s otroky – a také jako vládce, který Egypt pozdvihl a zmodernizoval. Dosáhl toho tak, že evropským dobrodruhům, intelektuálům a technikům zadával budování manufaktur a továren, vyhledávání ložisek surovin a koneckonců i výcvik vojáků.
Knížku Zuráfa nejspíš dočtu, ještě než nás Kamerunci v Douale odbaví, a pak už se ke čtení asi moc nedostanu. Ale kdo ví, pro jistotu si s sebou vezu ještě jeden svazek. Nese titul Prokletí bílého muže a je věnován problematice rozvojové pomoci zemím třetího světa. Moc bych se divil, kdybych v něm nenašel kapitoly o tom, že velkou část této pomoci pohltí psaní úředních zpráv a organizace obskurních konferencí a že se zbytkem bývá nakládáno neefektivně, mnohdy bez ohledu na potřeby podporovaných států.
Myslím, že by to mohlo být zajímavé srovnání: egyptský místokrál versus „bílý muž“. Obě knížky přitom souvisí s tím, proč mířím do Kamerunu. Budeme tam jednat o podpoře záchranné stanici pro primáty v Limbe a předáme vybavení strážcům rezervace Dja. Podotýkám, že z valné většiny to budou věci a materiál, o který nás sami požádali.
Volodymyr Topčyj, dlouholetý ředitel ukrajinské Zoo Mykolajiv, se se mnou v Praze o pár dnů minul. Zanechal mi tu však Řád Mykoly Leontovyče, který je – zkráceně řečeno – udělován lidem se zásluhami o rozvoj zoologických...
Tak prý pravlci – známí ze seriálu Hra o trůny jako zlovlci – mohou „po deseti tisíci letech opět výt na Měsíc“. Tato interpretace experimentu americké společnosti Colossal Biosciences je ale velmi zavádějící a svádí k...
Hlavní nabídka
Sociální sítě
