V závěru stojí: „Pojďte to změnit; zastavme ten kalup a udělejme pro své zdraví něco zásadního, co má smysl. Alespoň pár dnů v roce zkusme prožít bez technologií a počítačů. Navrhuji dny 1. 1., 1. 10., 10. 10. nebo 1. 11. a 11. 11., aby to ty počítače zvládly přelouskat.“

Na jedné straně mě fascinuje, co všechno nám informační technologie umožňují, ale na druhé straně také cítím, že nám ukusují čas a zavalují nás čím dál větším množstvím irelevantních informací. Bez váhání jsem se proto rozhodl k výzvě připojit a prvý den roku i první a desátý říjen prožít bez počítače a s mobilním telefonem zapnutým jenom na hovory.

Na sváteční Nový rok se mi můj závazek podařilo bez potíží dodržet – možná i díky jeho výjimečnosti to bylo mnohem snazší, než jsem čekal – ale v následujících dnech jsem opět trávil hodiny a hodiny u monitoru či s telefonem v ruce. První leden odplynul a do října bych možná na celou věc zapomněl. Ale nezapomenu: Veřejně se zde hlásím k tomu, že bez internetu a počítačů se obejdu nejenom prvního a desátého října, nýbrž ještě několik dní navíc. Zařídím si na každý měsíc alespoň jeden takový den.

Přidejte se a – slovy dr. Schwarze – společně udělejme pro své zdraví něco zásadního, co má smysl! Že už je dávno po Silvestru i Novém roce, přeci vůbec nevadí.

Udělejme pro své zdraví něco zásadního, co má smysl. Alespoň pár dnů v roce zkusme prožít bez technologií a počítačů.

 Psáno pro Deníky VLP