„Jsou velcí asi jako desetileté dítě, pane, a skoro černí. Plovou ve vodě a na dně chodí po dvou. Po dvou, sáhib, jako vy nebo já, ale přitom kývají tělem, tak tak, pořád tak tak… Ano, pane, mají také ruce, jako lidé; ne, nemají žádné drápy, spíš je to jako dětské ruce. Ne, sáhib, nemají rohy...

Tygr. Jelen. Slon. A s nimi další zvířata či lidské postavy, květiny i stromy, pestré ornamenty. A samozřejmě nadpřirozené bytosti, podivné chiméry složené dílem ze zvířat, dílem z lidí.

  Se Zoo Praha jsou spojeny životy dvou filmových hvězd. Jedné známé a druhé zapomenuté.

V zoo se pořád něco děje, sezóna nesezóna. Například se zrovna chystáme, že u nás bude nakrátko deponován jeden invazivní druh. Velmi agresivní invazivní druh.

Tohle se narodilo v pražské zoo! Poznáte, co je to za podivného tvora?
Cesta do pravěku: Vzácné ptačí mládě už má půl kila
Bajaja by se ho bál!
Nesmějte se mu, bude z něj krasavec
Zoo Praha ukázala mládě vzácného papouška. Vypadá bizarně
Netvor? Kdepak, papoušek

Kolegyně v Informačním centru u vchodu do zoo to nejprve považovala za vtip. Oba policisté však trvali na svém: „Kde máte tu munici?“

  Když 20. července 1969 přistáli Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první pozemšťané na Měsíci, měli s sebou v lunárním modulu vlaječky všech členských států OSN. A když po 21 hodinách a 36 minutách jeho povrch opouštěli, vezli sebou nazpátek i 21,7 kg měsíční horniny.

Na třídní schůzce sekundy, kam chodí náš syn, ke mně doputoval zapomenutý sešit. Když jsem ho otevřel, napadlo mě, že po všem tom utrpení, které v něm je zapsáno, byl kdesi zapomenut schválně. A hned nato mi problesklo hlavou, že je nejvyšší čas začít hledat poučení u šimpanzů. Vlastně by to...

  Vypadá vážně skvěle! Trochu mi připomíná Tinu Turner v té nejlepší formě. Vážně. Rozevlátý účes mají úplně stejný; jako by navštěvovaly téhož kadeřníka. A té energie! Už se nemůžu dočkat jejího comebacku!