Rose už nejí gorily

Toulavý autobus na cestě za gorilami. Foto: Zoo Praha

Po chvíli přiznala, že už jedla i gorilu.

Rose žije se svými rodiči a devíti sourozenci v kamerunském okresním městě Messamena, poblíž hranic biosférické rezervace Dja. Spolu se spolužáky, některými jejich rodiči, učitelem a také s jedním ze strážců rezervace absolvovala v minulých dnech několikadenní cestu Toulavým autobusem.

Výlet do metropole Yaoundé a do  Mefou, případně Limbe, znamená pro děti z okraje pralesa ohromný zážitek. Rosini rodiči jsou učitelé, a tak ji - na rozdíl od ostatních – už nepřekvapila asfaltová silnice anebo pole, které její spolužáci pokládali za ohromné fotbalové hřiště…

Jízdy Toulavého autobusu, který Zoo Praha provozuje v Kamerunu již rok, však mají tamním školákům přinést hlavně poznání. V záchranných stanicích v Mefou či v Limbe mohou na vlastní oči spatřit živé gorily i další zvířata a od vzdělávacích pracovníků těchto stanic se dozvědí, proč a jak chránit přírodu.

Tlak na biosférickou rezervaci Dja, která je v Kamerunu jedním z posledních útočišť goril či pralesních slonů, se stále zvyšuje. Kolem rezervace rychle přibývá obyvatel, kteří v naprosté většině - stejně jako ještě minulý týden Rose- uvažují o divokých zvířatech pouze jako o „mase“.

Bushmeat není pro zdejší obyvatele jediným zdrojem živočišných bílkovin, je však považován za chutnější než kuřecí či vepřové maso. Krom toho je levný. Velkým zvířatům v Dja tak bez nadsázky hrozí, že budou vybita a snědena.

Proto se během jízd Toulavého autobusu děti dozvídají, že je chyba lovit a konzumovat ohrožené druhy jako jsou třeba právě gorily nebo že masový lov zvířat za účelem zisku je nejen nezákonný, ale především ze samé podstaty nesprávný. Na tyto cesty Toulavého autobusu pak navazuje další práce s dětmi a zprostředkovaně také s dospělými.

V okrese Somalomo, odkud Toulavý autobus vyjížděl po celý minulý rok, vznikl za podpory Zoo Praha a místních autorit ekoklub, který usiluje o zásadní snížení spotřeby bushmeatu. Postupně se zlepšil vztah místních obyvatel ke strážcům rezervace a starý, vysoce vážený náčelník městečka se dnes s velkou vehemencí hlásí k tomu, že pytlačil ve velkém, ale že všech svých šest set pastí zlikvidoval. Pochopil, že divoká zvířata mají mnohem větší hodnotu živá než jako očouzený bushmeat.

Posun veřejného mínění v somalomském okrese je zřejmý, ale zpočátku bylo nutné čelit nedůvěře místních obyvatel a – poté, co nešťastnou náhodou utonul místní řidič – také nařčení, že Toulavý autobus je spojen s čarodějnictvím…

„Gorily jsou nám, lidem, nejvíce podobné. Už nikdy je nebudu jíst,“ prohlásila Rose na zpáteční cestě do Messameny. I tam vznikne ekoklub a dá se čekat, že se Rose stane jeho členkou. A ani v Messameně to nebude jednoduché.

Nikdo dnes nemůže říci, zda Rosiny děti jednou v Dja uvidí gorily, slony a další divoká zvířata. Ale za snahu to – i přes nejistý výsledek - stojí.

Psáno pro iDnes a MF Dnes