O gorilách

Gorila nížinná

Mezi nejzávažnější faktory ohrožující volně žijící populace goril patří ztráta přirozeného prostředí vlivem zemědělství a těžby dřeva, hrozba infekčních onemocnění, a v nemalé míře také ilegální lov pro maso a tradiční medicínu.

Gorily nížinné v přírodě
Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) obývá tropické deštné lesy střední Afriky. Je zdaleka nejpočetnějším ze čtyř poddruhů goril - odhady jejích stavů se pohybují v rozpětí mezi 150 000 až 200 000 jedinci. Za posledních dvacet až dvacet pět let se však její početnost údajně snížila až o 60 procent a uvádí se, že v nejbližších několika desetiletích jí hrozí vyhynutí.

Způsob života
Rodinný život goril nížinných se velice podobá rodinnému životu našich dávných předků. Žijí ve skupinách složených z jednoho dominantního stříbrohřbetého samce a obvykle tří až čtyř samic s mláďaty. Při cestě za potravou ujdou denně nanejvýš několik kilometrů. Většinu času tráví v šeru pralesa, ale tu a tam vystoupí na mýtiny, kde si vychutnávají sluneční paprsky i šťavnaté oddenky bylin.

Na rozdíl od goril horských či goril východních je mnohem obtížnější gorily nížinné v přírodě habituovat, tedy přivyknout na přítomnost člověka. Podařilo se to v Dzanga Sangha ve Středoafrické republice u skupiny vedené samcem Makumbou. Díky tomu se o gorilách nížinných podařilo získat mnoho nových poznatků.

Ohrožení goril

Ztráta přirozeného prostředí
Mezi největší hrozby patří ničení deštného pralesa. Po cestách střední Afriky proudí tahače s ohromnými kmeny pralesních stromů. Přestože lze tropické deštné lesy využívat uvážlivě a ohleduplně, jsou bezohledně káceny a alarmující rychlostí zanikají.

S nimi zaniká nejen prostředí goril nížinných, ale celý jedinečný ekosystém, který se vyznačuje nesmírně vysokou biologickou rozmanitostí, váže ohromné množství oxidu uhličitého a má nezastupitelnou úlohu jako rezervoár vody.

Pytláctví
Ve střední Africe jsou každý rok snědeny tisíce goril. Někteří Afričané dodneška věří, že jim gorilí maso dodá sílu, rozhodnost a mužnost.

Těžba v pralesích navíc způsobuje, že se kdysi vzdálené a nedostupné oblasti stávají přístupnými nejen mechanizaci svážející vytěžené dřevo, ale rovněž lovcům a pytlákům. Gorily jsou tak více ohrožovány i nepřímo tím, že hynou v pastech nastražených na jiná zvířata.

Obecně bushmeat, tedy maso divokých zvířat, je ve střední Africe nesmírně žádaný - a vysoká poptávka podněcuje pytláctví a nelegální obchod. Proti organizovaným skupinám pytláků a překupníků stojí nejen vesměs zkorumpovaná policie a další silové složky, ale zapojují se do něj také nevládní organizace.

Zoo Praha se snaží již dlouhodobě podporovat jednotky strážců přírody neboli „ecoguards“, které původně vznikly také jako nevládní organizace a které stojí v první linii boje proti pytlákům a současně plní osvětovou roli.