Kryptomérie japonská

(Cryptomeria japonica)

Původ a rozšíření:
Japonsko a jihovýchodní Čína (provincie Fujian, Jiangxi, Sichuan, Yunnan, Zhejiang, v dalších provinciích zřejmě nepůvodní), v ČR poprvé vysazena na Sychrově v roce 1845.

Popis:
Stálezelený jehličnatý strom vysoký 20–50) m. Koruna kuželovitá, hlavní větve v přeslenech, větévky obvykle převislé. Kmen přímý, borka červenohnědá, v dlouhých pruzích odlupující, vláknitá. Pupeny.
Jehlice - čárkovité, srpovitě zakřivené, v 5 podélných řadách, živě zelené, špička je tupá a přiklání se zpět k výhonu.
Šišky - samičí šištice po 1–6, kulovité, dřevnatějící, na konci prýtů, přetrvávají na stromě i po vypadání semen. Samčí šištice jsou nahloučené v hroznech na konci postranních větévek.

Podzimní zbarvení:
červenohnědé

Zajímavost:
Národní strom Japonska. Posledním pozůstatkem kdysi více rozšířené skupiny jehličnatých dřevin. V přírodě nalezena 1692 v Japonsku a 1701 v Číně. V Japonsku důležitá produkční lesní dřevina využívaná ve stavebnictví, k výrobě nábytku, nářadí a jako surovina pro výrobu papíru. Nejstarší exemplář strom Jomon–sugi je údajně 2-3 tisíce let starý.

Pěstování:
Choulostivější druh, na exponovaných a nechráněných místech namrzá. Polostín, rozptýlené světlo, místo odvrácené od přímého slunce, třeba chránit především před přímým zimním osluněním. Teplejší polohy, závětrné. Půdy hlinitopísčité, přiměřeně vlhké, dobře odvodněné a kyselé, nesnese půdy výsušné ani podmáčené. Citlivá na exhalace, preferuje vyšší vzdušnou vlhkost. Mladé rostliny třeba chránit zimní přikrývkou.