Smrk ztepilý

(Picea abies)

Původ a rozšíření:
Severní a severovýchodní Evropa, podhůří a hory střední a jihovýchodní Evropy. U nás původní na horských svazích. V současnosti rozšířen prakticky po celé severní polokouli.

Popis:
Statné, rychle rostoucí stromy s úzce kuželovitou korunou, dorůstající výšky 50m. Špičatý vrchol, větve jsou uspořádány v pravidelných přeslenech a lehce převisají. Borka hnědá, šupinovitá. Větévky mají charakteristické listové polštářky oddělené rýhami. Pupeny světle hnědé, načervenalé.
Jehlice - vyrůstají ve šroubovici, zašpičatělé, protáhlé, dlouhé 1-2,5 cm. Na stromě zůstávají asi 8 let. Samčí květy vyrůstají v úžlabí jehlic na loňských větévkách, červeně purpurové, až 2,5 cm dlouhé. Samičí šištice vyrůstají na kocích letorostů a dorůstají do nerozpadavé převislé šišky. Ta je válcovitá, s tvrdými šupinami až 15 cm dlouhé. Semena jsou tmavohnědá, zašpičatělá, asi 4 mm dlouhá a mají trojnásobně dlouhé křídlo.

Zajímavost:
Smrková pryskyřice byla dříve těžena pro výrobu kalafuny, terpentýnu a bednářské smůly. Smrkové dřevo má velmi široké uplatnění v nábytkářství, stavebnictví, používá se při výrobě papíru. Tzv. rezonanční dřevo horských smrků je ceněno při výrobě hudebních nástrojů. Rezonanční dřevo na smrcích je to, které dorůstá pomalu po obvodu kmene až po 120. roce života stromu. Strom musí být ze všech stran přistíněný, letokruhy rezonačního dřeva musí být pravidelné a husté, vzdálené maximálně 25 mm.

Pěstování:
Světlomilný, ale v mládí dobře snáší zastínění. Náročný na vyšší vlhkost půdy, dává přednost půdám kyselým. Lépe se mu daří v chladnějších polohách s vyšší vzdušnou vlhkostí na stanovištích chráněných před prudkým větrem. Citlivější na znečištění vzduchu. Důležitá hospodářská dřevina. Velké hospodářské monokulturní porosty jsou ekologicky velmi nestabilní.