Metasekvoje tisovcovitá

(Metasequoia glyptostroboides)

Původ a rozšíření:
Malé území v Číně, provincie východní Sečuan a západní Hupeh.

Popis:
Opadavé jehličnaté stromy dorůstající až 50 m. Kmen kuželovitý, na rozšířené bázi nepravidelně žebernatý. Na bázi vytváří přímo pod nasazením větví zvláštní, oblé prohlubně. Koruna v mládí kuželovitá, později širší a nepravidelná. Borka vláknitá, odlupuje se v dlouhých úzkých pruzích, v mládí červenohnědá s tmavšími plátky, později až šedohnědá, rýhovaná. Chloupkaté větévky dvojího typu: prodloužené, neopadavé na koncích větví a špičce kmene, a zkrácené, zhruba 7cm, vstřícně postavené, opadavé. Pupeny většinou v páru při bázi opadavých větévek, zakulacené, zhruba 0,5 cm, šupiny červeno nebo žluto hnědé.
Jehlice - vstřícně postavené, rovné nebo lehce srpovitě prohnuté, svěže zelené, na rubu světlejší nasivělé. Na podzim opadávají spolu s opadavými větévkami.
Na jaře se na mladých větévkách objevují žluté samčí šištice a zelenavé samičí.
Šišky - nerozpadavé, 2-2,5 cm dlouhé na dlouhé stopce.

Podzimní zbarvení:
Rezavá, světlá červenohnědá, do oranžova.

Zajímavost:
Živoucí fosílie. Poprvé byl tento druh popsán čínským paleobotanikem v roce 1941 na základě zkamenělin. Druh byl považován za vyhynulý. Když však byl roku 1945 objeven jeho živý exemplář, způsobilo to ve světě botaniky senzaci. Na přelomu let 1947-48 vyslalo Arnoldovo Arboretum z Bostonu USA ve spolupráci s čínskými botaniky do oblasti expedici, která objevila další stromy a sebrala množství semen. Ta byla v následujícím roce rozeslána do botanických zahrad a arboret po celém světě. Odtud pochází i metasekvoje rostoucí v Průhonickém parku.

Pěstování:
Světlomilná, snáší jen boční přistínění. Dává přednost slabě kyselým půdám. Vyžaduje dostatečně vlhké půdy, snese zamokření.