Borovice černá

(Pinus nigra)

Původ a rozšíření:
Severovýchodní středomoří, horské regiony. Od Itálie, severně po Rakousko (do předhůří Alp), Balkán, Řecko, Kypr, Malá Asie, Krym, Kavkaz.

Popis:
Stálezelený jehličnan, statný strom, výška 30m, šířka 8-12 m. Rovný, tmavý kmen, hustá, tmavá koruna kuželovitá u mladých stromů, ve stáří se tvar koruny zaobluje. Roste pomalu. Tmavě šedá borka, letorosty silné, hnědozelené, lysé. Pupeny vejčité, slabě pryskyřičnaté. Druh velmi variabilní, s velkým množstvím popsaných poddruhů.
Jehlice - tuhé, často pokřivené, tmavozelené, dlouhé 5-19 cm, uspořádané ve svazečcích po dvou. Samčí šištice 10-15 mm, žluté. Samičí šišky světle hnědé, lesklé, 3-8 cm.

Zajímavost:
Dřevo tvrdé, přestože je pryskyřičnaté a sukovité, je hospodářsky velmi ceněno. Za jednou z našich nejmohutnějších borovic černých se vydejte do zámeckého parku ve Valči (Doupovské hory). Odhadovaný věk je kolem 250 let (roku 2011 byla vysoká 30 m s obvodem kmene 416 cm.) Je zvaná Černá dáma – „…podle pověsti, kdy se mladá komtesa ze zámku měla na naléhání své matky provdat za přestárlého šlechtice, o což samozřejmě nestála. Navrhla proto, že si zahraje partii šachu se svým otcem, vyhlášeným hráčem, a když prohraje, podvolí se sňatku. Hra probíhala právě pod touto (tehdy mladou) borovicí, a komtesa ji vyhrála, když dala otci mat právě černou dámou – poté s vděkem podezírala otce, že jí toto vítězství slabým tahem sám umožnil.“ (převzato z databaze.dendrologie.cz)

Pěstování:
Nenáročná dřevina, upřednostňuje vápenaté půdy. Roste i na suchých a živinově chudých stanovištích. Je pěstována i jako lesnická dřevina. Jako okrasná se pěstuje v zahradách, parcích – je vhodná do městského prostředí - odolná ke znečištění, uvádí se i mírná tolerance k zasolení.