Smrk sivý

(Picea glauca)

Původ a rozšíření:
Severní část Severní Ameriky (po Montanu, Wyoming, New York). Do Evropy se dostal koncem 17. století.

Popis:
Strom s hustou kuželovitou korunou, výška 15-30m. Borka tenká, šupinovitá, popelavě hnědá. Pupeny rezavě hnědé, téměř kulovité.
Jehlice - 1-2,5 cm dlouhé, nahloučené na horní části větévky, sivě zelené až matně modrozelené, zahnuté, při rozemnutí výrazně páchnou. Šišky válcovité 2,5-8 cm dlouhé, zhruba 3 cm v průměru. Zprvu zelené, dozrávají do světle hnědé.

Zajímavost:
Jedna z nejdůležitějších hospodářských dřevin Severní Ameriky. Smrk sivý byl mnoha způsoby využíván původními obyvateli Ameriky – např. sloužil k výrobě kánoí, kořeny byly užívány v košíkářství a při výrobě lan. Vysazuje se jako okrasná dřevina v zahradách, mnohem rozšířenější je však jeho kultivar ´Conica´. Jde o hustě větvený zakrslý tvar, dorůstá výšky kolem 1-1,5m. Byl nalezen v přírodě roku 1904 u jezera Lake Laggan v Kanadě, množen vegetativně. U nás často pěstován ve skalkách.

Pěstování:
Nenáročný na půdu, slunečné, dostatečně vlhké stanoviště. N a zamokřených nebo naopak velmi suchých místech roste špatně.