Javor horský - klen

(Acer pseudoplatanus)

Původ a rozšíření:
Evropa, Malá Asie, původní výskyt pravděpodobně jen vyšší polohy střední Evropy. Domácí druh – v ČR po celém území především ve středních a vyšších polohách, zasahuje i do poloh horských.

Popis:
Statný strom, výška 25-40 m, koruna široce vejčitá, v obrysu nepravidelná, často s mohutným kmenem. Borka hnědošedá, odlupující se v šupinách, letorosty zelené, nebo zelenohnědé, s lenticelami. Pupeny vstřícné, vejčité, zelené či žlutozelené. Listy opadavé, papírovité, tuhé, 5 výrazných laloků, okraje hrubě nepravidelně pilovité. Čepel líc tmavě zelený, rub nasivěle zelený, v paždí žilek chomáče chloupků, řapík často stejně dlouhý jako čepel,při rašení jsou listy oranžové, hnědavé nebo červenavé.
Květy - jednodomé, žlutozelené v hroznech dlouhých až 15 cm.
Plod - dvounažky s křídly svírají úhel ostřejší než pravý, oříšky pýřité nebo jen řídce.
Kvete: v květnu současně s rašením listů. Dřevina medonosná.

Podzimní zbarvení:
Zlatožluté až do oranžova.

Zajímavost:
Dřevo při výrobě hudebních nástrojů, k výrobě jemných dýh.

Pěstování:
Vyšlechtěno mnoho kultivarů, liší se vzrůstem, barvou a tvarem listů. Sadovnicky významná skupina dřevin, často používaný ve veřejné zeleni, parcích či zahradách.
Náročný na vlhkost půdy a vzduchu, vyžaduje živné, hluboké vlhké půdy. Nesnáší však stagnující vodu a nevydrží záplavy. Dobře odolává větru, je mrazuodolný a roste i v chladnějších polohách, pozdě raší a tak není poškozován pozdními mrazíky. Ve městech hůře snáší přísušky a znečištěné prostředí, na posypovou sůl citlivý.