Pohledem ředitele: Odpočet běží

Cvičná nakládka. Foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha

To ale neznamená, že letošní transport bude stejný. A i když má už pořadové číslo dvě, zcela jistě nebude jednodušší. Možná spíš naopak; a to nejen proto, že úspěch zavazuje. Tentokrát totiž armádní letadlo nebude přistávat na betonové dráze letiště v Khovdu, nýbrž na nezpevněné ranveji v Bulganu na jihozápadě Mongolska.

Dost dlouho se dokonce zdálo, že by náš záměr přepravit koně na druhou z lokalit, na nichž se vracejí do svého historického areálu rozšíření, do Tachin Talu, by nám právě nezpevněná plocha nejbližšího a jediného možného letiště mohla znemožnit. Třebaže kolegové toto letiště prověřovali už v minulém roce, nebylo myslitelné, aby casa přistávala naslepo v místech, kam létají jen lehká pasažérská letadla. Proto se v květnu do Bulganu vypravil společný advance team Zoo Praha a pracovníků 24. základny dopravního letectva, který letiště prověřil a proměřil. Ukázalo se, že casa na něm může přistát!

V kontextu veškerých příprav to však byla sice zásadní, ale přece jen epizoda. Popis svážení koní, jejich očkování a vyřizování všech povolení a dokumentů by vydal přinejmenším na středně tlustý román. A i malý detail by mohl všechno zhatit…

Například: protože letiště v Bulganu nemá mezinárodní status, nemluvě o tom, že by bylo letištěm vstupu do země, podléhá naše přistání povolení mongolské vlády. A je třeba zajistit nejen pasovou kontrolu či celní odbavení, ale také přítomnost požárníků s autocisternou. Ti by snad měli přijet po příšerné cestě z Khovdu.

Ostatně, i tak bude casu s převaláky čekat na věži v Bulganu český voják a naopak, v case bude mongolský navigátor (byť nejspíš opět spíše pro formu). Po přistání pak bude následovat pozemní transport, který by snad měl být podstatně jednodušší než loni. Doufejme…

Nic z toho by ovšem nešlo, kdybychom na uhrazení veškerých nákladů Armádě ČR a zaplacení souvisejících výdajů, neměli dost peněz. Transport totiž neplatíme z rozpočtu zoo, nýbrž z prostředků od sponzorů, partnerů a také z našeho sbírkového konta Pomáháme jim přežít. Na ně přispívají možná i někteří z vás. Proto děkuji – a držte nám a především „převalákům“ palce!

Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha