Na Zemi dnes slony potkáme jen v Africe a v Asii. V naší zoo lze spatřit slony z Asie, kteří patří do druhu slon indický. Od svých afrických příbuzných se liší hned několika nápadnými znaky.
Slon indický
Slon africký
Chobot obsahuje 150 000 svalových snopců a prstíkovité výrůstky na jeho konci jsou opatřené obrovským množstvím nervových zakončení. Díky tomu je chobot citlivý i silný zároveň a dosahuje výjimečné přesnosti pohybů.
Slon jím dokáže mimo jiné:
Ne všichni sloni mají kly. Když už jim však narostou, dokážou je všestranně využít. Slouží jim k obraně i útoku, zvedání klád, loupání kůry, hloubení „studní“ nebo třeba k dobývání soli. Samci s dlouhými kly jsou navíc pro slonice podle všeho přitažlivější.
Leváci a praváci
Slon nepoužívá oba své kly stejnou měrou,
ale jednomu z nich dává vždy přednost.
I mezi slony tedy rozlišujeme leváky
a praváky.
Velké boltce, protkané hustou sítí cév, slonům pomáhají odvádět přebytečné tělesné teplo do okolí a tak se ochlazovat. Slon jimi ale může také „promlouvat“ – například když je postaví kolmo k hlavě, jako na kresbě, je to výraz rozrušení a hrozby.
Když jsou uši menší
Asijští sloni mají boltce menší než afričtí.
Zřejmě to souvisí s tím, že obývají stinnější,
vlhčí prostředí a ve větší míře se mohou
chladit koupelemi.