Údolí slonů

VODA NADE VŠE

Sloni jsou životně závislí na vodě. Oblast, kde stádo žije, proto musí zahrnovat alespoň jednu řeku či napajedlo, kam zvířata denně chodí. Pobyt u vody je pro tyto společenské obry nejen příležitostí k uhašení žízně a ochlazení, ale také okamžikem vzájemných setkání, odpočinku a her.

Autor: Pavel Procházka

PRAVIDLA MUSÍ BÝT

Rodinná skupinka slonic s menšími mláďaty zachovává při vstupu do vody přísný pořádek, který pomáhá zajistit bezpečnost. Jako první jde vůdčí samice, a teprve když ověří, že žádné nebezpečí nehrozí, následují ji ostatní matky s mláďaty.

CHOBOT NENÍ BRČKO

Při pití je pro dospělého slona zásadní chobot. Neslouží ale jako brčko, kterým by zvíře nasálo vodu až do břicha, jak to občas vídáme v komiksech. Spíše by se dal přirovnat k injekční stříkačce – slon do něj nabere vodu a následně si ji vstříkne do tlamy.

MILOVNÍCI KOUPÁNÍ

Sloní tělo se dá přirovnat k výkonnému akumulátoru – snadno v sobě nahromadí teplo a jen velmi pozvolna ho ztrácí. Není proto divu, že sloni ve své tropické domovině tak rádi vyhledávají chladivé koupele. Dopřávají si je alespoň jednou denně!

Není koupel jako koupel

Sloni si občas místo vodní koupele dopřejí bahenní lázeň. Vlhké bláto chladí stejně dobře jako voda a krusta navíc slony chrání před dotěrnými muškami.

CESTY VODOU

Sloni jsou výborní a vytrvalí plavci. Díky tomu mohou lépe reagovat na měnící se potravní nabídku: jakmile v jedné oblasti nastane období nedostatku, vydají se na pouť za bohatšími zdroji potravy a při své cestě neváhají překonat ani velkou řeku.

Autor: Pavel Procházka

Chobot jako šnorchl

Při plavání je slon téměř celý ponořený pod hladinou a z vody mu vykukuje jen vršek hlavy a špička chobotu. Může tak dýchat podobně jako potápěč při šnorchlování.