Chov v lidské péči

V zoologických zahradách Evropy byl sup mrchožravý dlouho přehlížen: u dalších tří evropských druhů supů byl chov koordinován již od počátku 90. let, ale Evropská plemenná kniha pro supa mrchožravého byla založena až v roce 2002.

 Mláďata určená pro podložení pod pěstounský pár se krmí pomocí maňáska, aby si jako svého rodiče „nevtiskla“ člověka. Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

Teprve v roce 2012 vznikl pro supa mrchožravého Evropský záchovný program (EEP – nejvyšší stupeň managementu a ochrany v rámci lidské péče). Jeho koordinace byla svěřena právě pražské zoologické zahradě, která je jednou z nejúspěšnějších v chovu supa mrchožravého. Od roku 2000 se zde úspěšně odchovalo 29 zde vylíhnutých mláďat. V roce 2019 čítala populace supů mrchožravých v lidské péči 281 jedinců v 71 chovných centrech.

Specifikum rozmnožování tohoto druhu spočívá v tom, že jednotlivé páry musejí být dost daleko od sebe, aby zahnízdily. Blízká přítomnost jiných supů mrchožravých je může rušit do té míry, že se nerozmnoží. V Zoo Praha z tohoto důvodu máme chovné páry na třech různých místech areálu, která jsou od sebe vzdálena více než 100 metrů.

Sup mrchožravý je také jediným druhem supa, který dokáže odchovat více než jedno mládě na hnízdě, což je pro jeho ochranu velmi významné. Mláďata, která se vyklubou v líhni nebo se o ně jejich vlastní rodiče z nějakého důvodu nezvládají postarat, se tak dají podsadit pod zkušené pěstounské páry, které je vychovají.

Podložená mláďata na hnízdě pěstounského páru v Zoo Praha. Foto: Václav Šilha