K typickým znakům těchto divokých koní patří vztyčená hříva (všichni domácí i zdivočelí koně mají hřívu dlouhou a polehlou), krátké žíně vyrůstající po stranách kořene ocasu, tmavý pruh na hřbetě, mohutná klabonosá hlava s bílým polem kolem nozder a silnými žuchvami a náznak příčného pruhování na nohou. V létě jsou koně světle skořicoví, na zimu jim narůstá hustá světlá srst.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Kůň Převalského – poslední žijící divoký kůň – je tvorem dokonale přizpůsobeným životu v náročných podmínkách středoasijských stepí. Jeho domovem je drsný kraj, kde roste jen sporá vegetace. V létě krajinu bičují prašné bouře a teploty se často blíží ke 40 °C, zatímco v zimě klesají pod -40 °C. Základním typem stáda je u koní Převalského 5–25členný harém, tvořený několika klisnami s hříbaty a jediným dospělým hřebcem. Své klisny hřebec ostražitě hlídá, stará se o bezpečí celého stáda a udržuje všechny jeho členy pohromadě. Podle hřebcova chování dává vedoucí klisna stádu povel k útěku nebo jej naopak uklidní. Mladí hřebečci smějí s rodným stádem zůstat jen zhruba do svých dvou let. Jakmile se octnou na prahu dospělosti, vedoucí hřebec je vyžene. Po odchodu z rodného stáda se mladíci připojují k jiným hřebcům svého věku do tzv. mládeneckých skupin, ve kterých žijí do doby, než získají vlastní harém. Klisna rodí každé jaro jediné hříbě, které při narození váží kolem třiceti kilogramů. Již pár hodin po porodu dokáže hříbě chodit a následovat matku a za pouhých několik málo týdnů začíná ochutnávat trávu. Dospělosti však dosáhne až ve dvou letech.

Chov v Zoo Praha

V pražské zoo chováme koně Převalského od roku 1932, první mládě se narodilo o rok později a do současnosti jich u nás přišlo na svět již více než 230. Právě pražská zoo přitom sehrála stěžejní roli při záchraně koní Převalského před vyhynutím. Zdejší chov byl jeden z pouhých dvou, které se na světě po 2. světové válce zachovaly (druhé chovné stádo se nacházelo v Mnichově). Bylo zřejmé, že bez cílené spolupráce se nepodaří zabránit příbuzenské plemenitbě a jejím škodlivým následkům. V roce 1959 se proto konalo první mezinárodní sympozium na záchranu koní Převalského, kde byla Zoo Praha – již tehdy dosahující značných chovatelských úspěchů – pověřena vedením jejich mezinárodní plemenné knihy. Tu spravuje dodnes.

Přímo v zoo najdete menší stádečko. Další koně, o které se zaměstnanci Zoo Praha starají, obývají rozlehlé výběhy v naší chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově na České Sibiři (zhruba 80 km jižně od Prahy). Právě tam se koně mimo jiné připravují na transporty do Mongolska.

Ochrana

Ještě na přelomu 19. a 20. století se ve středoasijských stepích a polopouštích proháněla stáda těchto lichokopytníků – jediných divokých koní, kteří přežili do současnosti. Postupně však začalo koní Převalského ubývat a od konce 60. let 20. století nebyl v přírodě zaznamenán ani jeden. Po celá desetiletí přežíval jako druh jen díky chovům v lidské péči.

Aktivity směřující k návratu koní Převalského do stepí Střední Asie započaly v roce 1988 a pražská zoo se k nim připojila v letech 1998 a 2000 předáním čtyř koní ze svého chovu k transportu do Mongolska. Časem ale mezinárodní transporty ustaly a po extrémní zimě v roce 2010, při které mnoho volně žijících koní uhynulo, bylo potřeba divokou populaci znovu posílit. Zoo Praha proto spustila projekt Návrat divokých koní.

První transport v rámci projektu Návrat divokých koní uskutečnila Zoo Praha v roce 2011. Bylo to tehdy vůbec poprvé na světě, co se nějaká zoo na podobném transportu nepodílela, ale přímo ho sama organizovala. Od té doby bylo v rámci projektu ve spolupráci s Armádou ČR, organizací International Takhi Group (ITG) a Evropským záchovným programem (EEP) převezeno z Evropy do středoasijských stepí celkem již 34 koní.

Kůň Převalského mohl být postupně přeřazen nejprve z kategorie vyhynulých do kategorie kriticky ohrožených a později i ohrožených druhů. Přesto je další ochrana stále potřeba. Zoo Praha se proto podílí rovněž na ochraně stád koní Převalského v přírodě a podporuje strážce chráněných oblastí Gobi B i Velká Gobi A, kde koně žijí.

Podpora chovu

Naše koně Převalské můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.

Články o koních Převalského:

• Projekt - Návrat divokých koní
• Zoo Praha se raduje z dalšího mláděte koně Převalského
• Pohledem ředitele - S přepisováním dějin ještě počkáme
• Dvě klisny koně Převalského z Finska jsou již v pražském výběhu
• Křest tří hříbat koně Převalského v Dolním Dobřejově
• Zoo Praha představila projekt chovu koní Převalského na Dívčích hradech
  
• Pohledem ředitele - Vzpomínka z Tachin Talu
• V Pražské zoo se narodilo hříbě koně Převalského
• Do Dobřejova dorazila nová klisna koně Převalského