Má zřetelné ušní boltce a dovede podsunout zadní nohy pod tělo, takže se i na souši pohybuje celkem obratně. Kromě toho mají lachtani sice krátký, nicméně zřetelně vyvinutý ocas. Lachtani, tuleni a mroži patří mezi ploutvonožce, což jsou vlastně šelmy přizpůsobené k životu ve vodě. Mají protáhlé tělo a končetiny ploutvovitého tvaru. Vlastní ploutev je ruční část končetiny, ve které bychom našli stejné kosti jako u všech ostatních savců.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

Lachtani jsou šelmy ze vzdáleného příbuzenstva medvědů. Velkou část života tráví v moři, kde loví ryby a jinou menší kořist, a jsou proto skvěle přizpůsobení pohybu ve vodě: oko pod vodou kryje průhledná mžurka, nozdry jsou zcela uzavíratelné a pohon pod vodou zajišťují přední končetiny přeměněné v ploutve společně s vlnivým pohybem těla; zadními končetinami lachtani kormidlují. Ve vodě často loví společně a hodně času zde tráví při hrách, honičkách a různých akrobatických kouscích. Potopit se dovedou do hloubky několika desítek metrů a pod vodou vydrží na jedno nadechnutí až půl hodiny. V době rozmnožování si samec na souši vytyčí teritorium s harémem samic, které přišly na pobřeží porodit, a urputně je brání před soupeři. V té době dochází nejen k porodům a odchovu mláďat, ale také k páření. Celkově přitom lachtani jihoafričtí stráví na pobřeží a skalnatých ostrůvcích někdy až půl roku. Samice rodí téměř vždy jedno mládě. Dvojčata jsou velmi vzácná a obvykle nemají velkou naději na přežití. Lachtaní samice jsou velmi starostlivé matky, které se v prvních dnech od svého potomka téměř nevzdalují. Teprve když mláďata trochu zesílí, vydávají se samice na stále delší lovecké výpravy na moře, zatímco malí lachtani zůstávají na břehu v jakýchsi školkách. Když se samice vrátí z lovu, své mládě bezpečně rozezná mezi desítkami ostatních podle hlasu a pachu.

Chov v Zoo Praha

První lachtani se v pražské zoo objevili v roce 1934. Jednalo se o dva lachtany tmavé (neboli kalifornské), které zoo věnoval Vlasta Burian. V roce 1974 je vystřídali lachtani hřivnatí. Průlom v chovu lachtanů nastal v roce 1991, kdy dorazili přímo z přírody první lachtani jihoafričtí, včetně nejslavnějšího Gastona (uhynul při povodních v roce 2002). Všichni byli velice mladí, a tak s nimi chovatelka začala pravidelně cvičit. Lachtani jsou totiž i v přírodě velice hraví a cvičení je zaměstná a pomůže jim ukrátit dlouhou chvíli. Cvičení je spojeno i s krmením, takže mají chovatelé přehled o tom, kolik ryb které zvíře spořádalo.

Lachtaní expozice v Zoo Praha navozuje atmosféru skalnatého mořského pobřeží jižní Afriky. Její obyvatele můžete pohodlně sledovat z velké tribuny s 250 místy k sezení, nebo třeba z umělé jeskyně nabízející nevšední pohled pod hladinu. Voda v expozici je sladká, ale v zázemí za skalními bloky lachtani využívají menší bazény se slanou vodou.

Malí lachtánci však musejí být první dva měsíce doslova na suchu, protože neumějí plavat. První tempa si tedy mláďata zkoušejí v malém bazénku a mezi ostatní jdou až o pár měsíců později. Každý z lachtanů je povahově trochu jiný a chovatelé k nim podle toho přistupují. Seznamte se s nimi během komentovaných cvičení!

Z důvodu pravidelného čištění bazénu je každý pátek expozice lachtanů zcela uzavřena.

Seznamte se: Eda

Podpora chovu

Naše lachtany jihoafrické můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.