Má celkově zelené zbarvení, které vynikne hlavně na křídlech. Spodní strana těla je krémově skvrnitá, na hlavě je výrazná černá kresba, která mu dala druhové jméno. Poměrně silný zobák je slonovinový. Samec i samice vypadají takřka stejně.  

Lemčík černouchý, foto: Jiří Trojánek, Zoo Praha

Zajímavosti

Lemčíci sice patří mezi pěvce, ale nijak libozvučným hlasem nevynikají. Jako kdyby si to chtěli vynahradit, napřou samci v době toku všechnu energii do stavby ozdobných loubí, ke kterým lákají samice. Každý druh si staví loubí určitého tvaru a charakteristicky ho zdobí nejrůznějšími květy, pírky, klacíky a čímkoliv, co ve svém okolí najde. Jednou z mála výjimek je v tomto ohledu lemčík černouchý, u kterého samečci žádné loubí nestaví. Na rozdíl od jiných lemčíků, kteří mívají tolik samiček, kolik se jich nechá nákladnou stavbou svést, totiž samec lemčíka černouchého žije se samičkou v trvalém páru, a tak není okázalá paráda během námluv potřeba. Pár si společně obhajuje hnízdní teritorium. Pokud se ptáci rozptýlí, svolávají se v hustém porostu lesa zvláštním mňoukavým hlasem. Po většinu roku se lemčíci černouší živí plody a květy, ale v době hnízdění přecházejí téměř výhradně na živočišnou potravu.

Chov v Zoo Praha

V současné době druh nechováme.