Lexikon zvířat
Zvířata a expozice
Želva texaská (Gopherus berlandieri)
Svrchní část krunýře (karapax) je hnědavá se světlejší kresbou a nápadnými rýhami. Plastron je žlutý. Hlava je klínovitá, se špičatým čenichem, a stejně jako nohy a ocas je žlutavá. Samec má oproti samici protáhlejší karapax a lehce vydutý plastron.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Želvy (Chelonia) |
Čeleď | Testudovití (Testudinidae) |
Rozšíření | Severní Amerika ( jižní Texas a severovýchodní Mexiko ) |
Biotop | poušť a polopoušť, travnaté území ( travnatá území, suché travnaté a křovinaté až polopouštní oblasti ) |
Potrava | části rostlin (tráva, byliny a sukulentní rostliny včetně plodů kaktusů, příležitostně bezobratlí, kosti a zdechliny) |
Rozměry | délka karapaxu 20−24 cm |
Rozmnožování | samice klade 1−5 vajec, inkubace trvá asi 88−118 dní |
Zajímavosti
ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA TEXASKÁ: Tato želva obývá suché křovinaté oblasti Severní Ameriky. Má ráda sukulenty, obzvláště plody opuncií, které tvoří součást jejího převážně rostlinného jídelníčku. Patří mezi čtyři druhy takzvaných želv myších, které si hloubí dlouhé nory. Je z nich v tomto ohledu nejméně zdatná, vyhrabává si jen mělké brázdy nebo k odpočinku využívá nory jiných zvířat. Je aktivní ve dne. Nejchladnější a nejteplejší období v roce tráví ve stavu strnulosti ve vhodném úkrytu. Samci se v době námluv přetlačují pomocí výrůstku na předním okraji plastronu (spodní část krunýře).
Ochrana
Patří k chráněným druhům státu Texas.
Chov v Zoo Praha
Chováme je od roku 2007, první mláďata se vylíhla v roce 2010. Rozmnožili jsme ji jako první zoo v Evropě.
Umístění v Zoo Praha | Pavilon šelem a plazů |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní