Tento malý zoborožec je nápadný výraznou pohlavní dvojtvárností. Samec má krémovou hlavu a krk, bílou hruď a rezavé břicho a nadocasní krovky. Ocas je béžový, s širokým koncovým pruhem. Samice je téměř celá černá a světlé pole kolem očí jí dovede během krátké chvíle zmodrat a stejně rychle opět zbělet. Význam tohoto jevu však není znám.

Foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

Zajímavosti

Tento filipínský endemit se řadí k nejohroženějším druhům zoborožců vůbec. Je totiž vázán na neporušené původní deštné lesy a ty bohužel na filipínském souostroví závratnou rychlostí mizí. Žije poměrně skrytě v hustých lesích a prozradí se hlavně hlasem. Zvláště v letu vydává zvonivé krátké výkřiky. Potravu si hledá v nižším korunovém patře nebo dokonce na zemi. Dospělí se živí hlavně plody, ale mláďata krmí i velkým množstvím malých živočichů. Hnízdní dutinu má umístěnou nejčastěji ve výšce kolem 11 m, způsobem hnízdění se od jiných stromových zoborožců zřejmě neliší. Na první pohled na něm upoutá nápadná pohlavní dvojtvárnost: samice jsou téměř celé černé, naopak samci se mohou pochlubit převážně bílou hlavou i spodinou těla. Pro obě pohlaví je typický rezavý kostřec, který je odlišuje od příbuzných druhů zoborožců.

Ochrana

Zoborožec rýhozobý patří mezi nejohroženější ze zoborožců a jeden z jeho poddruhů již byl nejspíš vyhuben. Příčinou je především rozsáhlé odlesňování – na Filipínách dnes lesy zaujímají méně než třetinu své původní rozlohy, na řadě ostrovů dokonce méně než desetinu. Navíc jsou zoborožci často loveni pro maso.

Chov v Zoo Praha

V zoologických zahradách bývá zoborožec rýhozobý chován jen ojediněle. Do Zoo Praha, která se podílí na jeho záchranném projektu, dorazil první pár těchto půvabných ptáků v roce 2012. V roce 2017 naši zoborožci poprvé úspěšně vyvedli mládě. Jednalo se tehdy historicky první odchov v rámci českých a slovenských zoologických zahrad.

Podpora chovu

Naše zoborožce rýhozobé můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.