Je to velká čejka s celkově šedavým zbarvením, ohbí křídel mívá bronzový nádech a černá hruď se kovově leskne. Samec a samice vypadají stejně.

Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Zajímavosti

ČEJKY OBECNĚ: Čejky jsou činorodí ptáci ze skupiny bahňáků, tedy ptáků z řádu dlouhokřídlých, jejíž zástupci si potravu nejčastěji hledají v podmáčené, bahnité půdě. Jejich typickým prostředím je otevřená krajina, lesům se vyhýbají. Nejčastěji je zastihneme, jak rychle pobíhají po zemi a každou chvilku se zastaví, aby sezobly drobnou kořist. Na zemi tráví celý život, a to platí v plné míře i pro období hnízdění. Hnízdo je vlastně jen mělká jamka v nízké trávě nebo na holé půdě a samice snáší vejce přímo na podklad, bez jakékoliv vystýlky. Vejce mají krycí zbarvení a dokonale splývají s okolním podkladem, což je chrání před vykradači hnízd. Navíc se u čejek (stejně jako blízce příbuzných kulíků) vyvinulo zajímaví chování na ochranu hnízd. Když se blízko hnízda objeví predátor, začne čejka pobíhat se svěšenými křídly, každou chvilku jimi zatřepetá ve zdánlivě marné snaze odlétnout a předstírá, že má zlomené křídlo. Sotva se ale ptačímu rodiči tímto způsobem podaří predátora odlákat od ukrytého hnízda dostatečně daleko, jakoby zázrakem se „uzdraví“ a rychle odlétne. V případě přímého střetu bývají čejky poměrně neohrožené a důrazně své hnízdo či území brání. Některé druhy mají navíc v ohybu křídel špičaté ostruhy, které jim slouží jako zbraně i při vzájemných soubojích. ČEJKA JIHOAMERICKÁ: Jako všechny čejky je velmi ostražitá a při sebemenší známce nebezpečí spustí pronikavý pokřik, který se liší podle toho, zda se jedná o dravce (především karanča), nebo pozemní šelmu. Mimo dobu hnízdění se tyto čejky sdružují do početných hejn, která přeletují mezi místy s vydatným zdrojem potravy i na větší vzdálenosti. Před začátkem období toku se hejna rozpadají na páry nebo malé skupinky. Hnízdí na zemi, kropenatá vejce dokonale splývají s okolím. Hnízdní teritorium nebojácně hájí a příliš se od hnízda nevzdaluje. Podobně jako naše čejky se rodiče snaží predátory odlákat od hnízda tak, že předstírají zranění. Mláďata mají po vylíhnutí prachový šat. Od druhého dne si hledají potravu sama, rodiče je ale vodí a hlídají.

Chov v Zoo Praha

Čejky jihoamerické jsme v pražské zoo poprvé rozmnožili v roce 2016 a hned následující rok jsme odchovali od jediného páru celkem deset mláďat. Od té doby se u nás tento druh množí takřka pravidelně.