Lexikon zvířat
Zvířata a expozice
Trnorep mezopotamský (Saara loricata)
Statný ještěr s velkou hlavou, silnýma nohama a širokým tělem. Ocas je pokrytý šupinami, které vybíhají v krátké hroty.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Agamovití (Agamidae) |
Rozšíření | Asie (od východního Iráku přes Írán po Kuvajt ) |
Biotop | kamenité stepi a polopouště (suché kamenité oblasti s řídkým rostlinným krytem ) |
Potrava | části rostlin, bezobratlí ( rostliny, okrajově také hmyz ) |
Rozměry | délka až 50 cm, hmotnost až přes 1 kg |
Rozmnožování | samice klade 10–40 vajec, inkubace trvá 70–80 dní |
Zajímavosti
TRNOREPOVÉ OBECNĚ: Trnorepové jsou mohutní, zavalití ještěři s kulatou hlavou, patřící do čeledě agamovitých. Do značné míry připomínají severoamerické čukvaly, se kterými však nejsou nijak blízce příbuzní; podobnost vznikla spíše jako důsledek obdobného životního stylu. Jsou to tvorové skvěle přizpůsobení životu na horkých suchých pouštích, kde mohou teploty přes den přesahovat 50 °C. Horko jim nijak nevadí, naopak, jsou vysloveně teplomilní a často se sluní. Ke strávení suché rostlinné hmoty, kterou se trnorepové živí, jsou potřeba poměrně vysoké teploty, a tělo je tedy nutné důkladně prohřát. K regulaci tělesné teploty jim napomáhá barvoměna – na slunci získávají světlejší barvu, v chladu naopak tmavnou, protože tmavá barva lépe akumuluje teplo a ohřívání se tím urychlí. V mohutném ocase pokrytém tuhými, špičatými šupinami se skrývají tukové rezervy, pro které je trnorep některými pouštními národy loven. Tento ocas svému nositeli slouží také jako účinná zbraň – v ohrožení s ním plaz švihá proti nepříteli, nebo se zaklíní ve škvíře mezi kameny nebo díře v zemi tak, že směrem ven míří jen otrněný povrch ocasních šupin, přes který se predátor k tělu nedostane. Právě ocasu vděčí trnorepové za své jméno – příponou -rep se v zoologii označuje ocas, a trnorep tak vlastně znamená „trnoocas“. TRNOREP MEZOPOTÁMSKÝ: V přírodě ani v chovech není nijak hojný a o jeho životě se toho mnoho neví. Stejně jako jiní trnorepové je aktivní ve dne a rád se sluní. Na slunci přitom získává světlejší barvu, v chladu naopak tmavne. Tmavá barva totiž lépe akumuluje teplo a ještěr se tak rychleji ohřeje. Žije v koloniích a noc tráví v norách, které si sám hrabe.
Chov v Zoo Praha
První tři trnorepi mezopotámští přišli do zoo v roce 2012 a odchov se podařil o dva roky později. Jednalo se tehdy o vůbec první odchov v rámci zoologických zahrad na světě. Trnorepy mezopotámské v pražské zoo můžete spatřit ve smíšené expozici plazů středoasijských pouští, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů.
Článek:
Umístění v Zoo Praha | Pavilon šelem a plazů |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní