Pro králíky je typický nahrbený postoj, krátký ocas a poměrně velké oči. Vzhledem k různorodosti plemen mohou být jednobarevní i strakatí, krátkosrstí i dlouhosrstí, s kratičkými nebo naopak extrémně dlouhými ušními boltci.

Králík domácí, foto: archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Králík byl zdomácněn teprve nedávno, ve středověku. Nejprve byl chován v klášterech a teprve asi před 120 lety lidé začali vyrábět králíkárny a záměrně šlechtit různá plemena – pro maso, pro kožešinu, nebo jen tak pro radost. Králík divoký žije v početných koloniích v podzemních norách a mnohé z jeho chování podědil i králík domácí. Králíkárna mu vlastně nahrazuje doupě, chrání ho před průvanem a poskytuje mu pocit bezpečí. Kdybyste nechali králíka v ohrádce na trávě delší dobu, během několika dní by se podhrabal.

Chov v Zoo Praha

Králíci byli v zoo chováni především pro potěšení a poučení dětských návštěvníků. V 70. a 80. letech se objevili v expozici v takzvaném dětském koutku i v chovech Klubu mladých přírodovědců. V roce 2001 pak osídlili prostor uvnitř trasy dětské tramvajky a od roku 2005 jsou chováni v Dětské zoo, kde najdete některá zajímavá plemena. Patří k nim český luštič nebo český červený králík.